vfdfr6 oblíbené citáty

„ Má malá přítelkyně. Tak moc bych si přál, abych se ocitl na nějakém klidném ostrově jenom s vámi. Zbavil bych se starostí, nebezpečí a ošklivých vzpomínek. – Mohu vám pomoci? Dala bych život za to, abych vám mohla prospět. – Jano, jestliže budu potřebovat pomoc, vyhledám ji u vás, to vám slibuji. – Děkuji vám. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Konečně jsi odtamtud vyšla. Už tady dlouho čekám a poslouchám, ale nezaslechl jsem ani pohyb, ani vzlyk. Kdyby to mrtvé ticho trvalo ještě 5 minut, vylomil bych jako zloděj zámek. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Když jsem se s vámi včera večer potkal na cestě z Hay, mimoděk jsem si vzpomněl na všemožná zjevení z pohádek, a už jsem se vás chtěl zeptat, jestli jste mého koně neočarovala. Ani teď si tím nejsem tak docela jistý. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Kdyby byl býval hezký a mladý jako hrdina románu, vůbec bych si netroufala takhle se ho proti jeho vůli vyptávat a nabízet mu pomoc, kterou nežádal. Snad jsem žádného hezkého mladíka za život ani nespatřila a určitě jsem ještě nikdy s žádným nepromluvila. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Jsem unavená. – A trochu smutná. Proč? Řekněte mi to. – Vůbec ne, vůbec ne! Vůbec nejsem smutná. – Tvrdím, že jste. Jste tak smutná, že by vám mohly každou chvíli vrhknout z očí slzy. Vidím je tam. …(Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Jsem tu celá, celým srdcem. Bůh vám žehnej! Jsem tak ráda, že jsem zase u Vás. - Jana Eyrová“
— Charlotte Brontë

„ Jenom se vztekej a rozčiluj, jak je ti libo. Ale takhle s tebou jistě pořídím nejlépe. Miluji tě víc, než mohu vypovědět, ale nepodlehnu falešnému rozcitlivění a takovými pichlavými odpověďmi budu i tebe odhánět od kraje propasti. Můj ostrý jazyk bude mezi námi alespoň udržovat vzdálenosti, která nám oběma velmi prospěje. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Je to šílenství, když nechá žena tajně v srdci plápolat lásku, která stravuje všechny její životní síly, není-li opětována a nemůže-li se projevit - a je-li objevena a opětována, musí ji zavést jako bludička do divokých bažin, odkud není vyváznutí. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Je to slabost a hloupost říkat, že bys něco nesnesla, když ti je souzeno, že to musíš snášet. - Helena“
— Charlotte Brontë

„ Je ti zima, protože jsi sama. Nemáš nikoho, kdo by z tebe vykřesal oheň, který v tobě je. Jsi nemocná, protože ti není dopřáno požívat nejlepší, nejsilnější a nejsladší cit, který byl člověku darován. A jsi hloupá, protože mu nepřístupně bráníš, ačkoli tím tak trpíš. Neuděláš ani krok, aby ses s ním setkala, ačkoli na tebe čeká. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Je pravda, že krásu vidí ten, kdo ji chce vidět - Jana“
— Charlotte Brontë

„ Je mnohem lepší trpělivě snášet bolest, kterou necítí nikdo jiný než ty, než dopustit se nějakého ukvapeného činu, jehož zlé následky postihnou všecky tvé příbuzné. A pak, vždyť v bibli stojí, že máme zlo oplácet dobrem. - Helena“
— Charlotte Brontë

„ Je marné říkat, že by lidé měli být spokojeni, mohou-li žít klidně: lidé potřebují, aby se v jejich životě něco dělo, a když takový život nemají, pravděpodobně budou o něj usilovat. Miliónům je souzen ještě tišší způsob života než můj, a milióny se mlčky bouří proti svému údělu. Nikdo neví, jaké vzpoury kromě těch politických, klíčí v lidských masách zde na zemi. - Jana“
— Charlotte Brontë

„ Je důkaz tuposti, když muži ženy odsuzují nebo se jim vysmívají za to, že se snaží umět víc a vědět víc, než se ze zvyku považuje pro ně za nutné. - Jana“
— Charlotte Brontë

„ Je důkaz omezenosti, když jejich privilegovanější bližní říkají, že by se ženy měly výhradně věnovat jen vaření pudinků, pletení punčoch, hraní na klavír a vyšívání pompadúrů. - Jana“
— Charlotte Brontë

„ Jak se vám dneska líbí východ slunce, Jano? (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Já jsem věděl, že mi jednou prokážete dobrý skutek. Viděl jsem vám to v očích, hned když jsem vás spatřil poprvé. Vaše oči a váš úsměv… vaše oči a úsměv mě tak radostně nevzrušili až do hlouby srdce pro nic za nic. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ I kdybyste mluvila hloupě, říkala byste to tak klidně a vážně, že bych to třeba omylem považoval za něco rozumného Copak se nikdy nesmějete, slečno Eyrová? Neobtěžujte se s odpovědí. Já vím, že se smějete jenom málokdy, ale určitě se dovedete smát vesele. Věřte mi, nejste ve svém přirozeném založení přísná, stejně jako já nejsem ve své přirozenosti zvrhlý. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Chválou mě neoklamete, dokážu to posoudit sám. Zatím mi povalila koně. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Čím dychtivěji kdo naslouchá, tím vynalézavější je jazyk toho, kdo se mu chce vemluvit. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Copak vám je hej. Vy na mě zapomenete! – To jistě ne. Nikdy, vždyť to víte. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Copak myslíš, že se mnou můžeš žít, že mě můžeš každý den vídat a zůstat při tom chladná a odcizená, pakliže mě stále miluješ? – Ne, to bych zajisté nemohla. A proto vidím jenom jedinou možnost. Ale vy se budete strašně zlobit, až vám povím, jakou. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Copak je potopa? – Není. Ale hořelo! Honem vstaňte, jste celý promočený. Doběhnu pro svíčku. – Ve jménu všech zlých ďáblů, co jich na světě je, snad to není Jana Eyrová. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Cítila jsem se ve výhodě, že mu jeho mrzuté přivítání mohu oplatit slušným a klidným chováním. Svými výstředními způsoby u mě vzbudil určitý zájem. Byla jsem zvědavá, jaké bude jeho další chování. Byl jako socha. Nepromluvil ani slovo a vůbec se nepohnul. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Braňte se výčitek svědomí, slečno Eyrová. Nikdy se nedejte zlákat na scestí. Výčitky svědomí člověku jenom otravují život. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Až do rána jsem se zmítala na rozbouřeném moři, na němž se vzdutý příboj radostí převaloval přes vlny nepokoje. Občas se mi zdálo, že těmi divoce vzdutými vlnami vidím břeh, líbezný jako pahorky Beulahu, a chvílemi, jako by mi občerstvující vítr probuzený mou nadějí vítězně unášel duši k té pevné zemi, ale nemohla k ní doletět, ani v obrazotvornosti - od země vanul větřík a ustavičně ji zaháněl zpátky. To se rozum bránil blouznění, střízlivý úsudek výstražně krotil vášeň. (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Ale mýlím se - tys vůbec neplakala! Vidím, že máš tváře bílé a zkalené oči, ale neuplakané. Jen tvé srdce ronilo krvavé slzy, viď? - pan Rochester“
— Charlotte Brontë

„ "Žádám vás, abyste šla životem po mém boku – abyste byla druhou polovinou mé bytosti." (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ "Ty jsi mé lepší já." (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ ..opouštěla mě někdy odvaha a nemohla jsem se ubránit sklíčenosti, ale on se naopak rozveselil. Ještě nikdy si pro mne tak často nevzkazoval a nikdy se ke mně nechoval laskavěji. A já jsem ho, běda mi, ještě nikdy tolik nemilovala! (Jana Eyrová)“
— Charlotte Brontë

„ Zkombinováním nezkombinovatelných předmětů jste stvořil neskutečné a dosáhl něčeho úžasného. (Tajemství Temného hvozdu)“
— Vasilij Michajlovič Machanenko

„ Vše musí mít svou míru. I zloba, jinak by pohltila mysl a navždy z ní vypudila myšlení.“
— Vasilij Michajlovič Machanenko

„ V Anharusu je stejné množství hráčů Legie, jako byste našli v řadě na Anastariinu erotickou šou. - Elenium (Tajemství Temného hvozdu)“
— Vasilij Michajlovič Machanenko

„ Šamani nejdou nikdy pozdě, přichází vždy přesně v tu chvíli, kdy se jim zdá nejvhodnější. - Almis (Kartosský gambit)“
— Vasilij Michajlovič Machanenko

„ Smrt je pouze konec cyklu... (Tajemství Temného hvozdu)“
— Vasilij Michajlovič Machanenko

„ Proč mě ty nejlepší myšlenky napadnou až ve chvíli, kdy je po všem?“
— Vasilij Michajlovič Machanenko

„ Později přišel den D, vlastně noc N. - Mahan (Kartosský gambit)“
— Vasilij Michajlovič Machanenko

„ Pokud to není pokažené, nespravuj to. (Tajemství Temného hvozdu)“
— Vasilij Michajlovič Machanenko

„ Pokud to nejde silnou, půjde to ještě větší silou - to jsem se naučil, když jsem byl ještě dítě. - Mahan (Kartosský gambit)“
— Vasilij Michajlovič Machanenko

„ Otec nám zakázal vměšovat se do záležitostí tohoto světa, proto po každé tvém výtvoru já sám vytvořím hrdinu. (Tajemství Temného hvozdu)“
— Vasilij Michajlovič Machanenko