Život četníka je příběhem vězně totalit

novinky

28.01.2014 / Dan
Život četníka je příběhem vězně totalit

Vyšla kniha o telčském četníkovi Bohumilu Geistovi, který upřednostňoval morální zásady před „služebními povinnostmi“. Ojedinělá kniha vyšla před Vánoci v nakladatelství Parola. Nese název Nezlomený vězeň totalit s podtitulem Životní příběh četnického strážmistra Bohumila Geista.

„Měl by být vzorem“, říká o svém dědovi, který se nesklonil před nacistickou ani komunistickou zvůlí, autor knihy Zdeněk Geist z Jihlavy.

Geistova rodina vlastní a schraňuje řadu dokumentů, které umožnily knihu vůbec vydat. „Čím více dokumentů jsem z rodinných nebo veřejných zdrojů shromáždil, tím více z nich vyplýval na povrch velmi zajímavý příběh a já jsem cítil, že by bylo vhodné a prospěšné sestavit jej jako celek a představit,“ vysvětluje autor prvotní impuls.
Na dědečka má velmi pěkné vzpomínky, které ale kontrastují s pohnutým životním osudem. Četník Bohumil Geist totiž zažil všechny hlavní události minulého století s výjimkou roku 1989. Svobody a satisfakce se Bohumil nedočkal, naštěstí se jí dožili jeho synové. Ten mladší, Zdeněk, je v kraji znám jako vysočinský předseda PTP (Pomocné technické prapory byly v padesátých letech minulého století útvary Československé lidové armády, které fungovaly pro internaci a převýchovu tzv. politicky nespolehlivých osob – pozn. red.).
Co z prvorepublikového četníka Bohumila Geista dělá osobu, která by nám měla být příkladem? „Měl silně vypěstovaný vztah ke služebním povinnostem, ale když byl v zásadních otázkách vnějšími okolnostmi postaven do situace, aby udělal něco, co nepovažoval za morálně správné, neudělal to.“ Potom následoval trest v podobě vězení.

Četnický strážmistr se takto nezachoval jen za okupace, kdy kryl osoby rozšiřující v protektorátu ilegální tiskoviny a poskytující úkryt výsadkáři Františku Pospíšilovi, ale stejné zásady uplatnil i v roce 1948. Výsledkem bylo další věznění.

„Z rodinné korespondence z vězení za okupace i za komunistů lze vyčíst, jak velkou měl starost o rodinu, kterou se snažil posilovat. Současně cítil, že cesta, kterou si zvolil, je správná.“
Sebraný životní příběh se neopírá o vzpomínky pamětníků, ty jsou zde potlačeny, ale je sepsán na základě dokumentů. „Ty mnohdy dokazují, jak se změnily vztahy mezi lidmi. Dosud tzv. spořádaní a slušní lidé byli ochotni obrátit se proti němu“. Postižen byl pochopitelně nejen on, ale celá rodina.
Mrazivě působí dva dokumenty z telčského Svazu osvobozených politických vězňů. Jeden z prosince 1947, v němž „bratru Bohumilovi“ děkují za dosavadní práci předsedy svazu, a druhý, napsaný jen o šest měsíců později, v květnu 1948, kdy mu oznamují jeho vyloučení za „protilidovou činnost“. Pod oběma dopisy je podepsán Jan Pospíchal, tehdejší místopředseda svazu a ředitel místní školy.

Dokladem doby je i kádrový posudek, který pro potenciálního zaměstnance jednoho ze synů četníka Geista, Československé stavební závody, obratem vypracovala Zdenka Navarová, učitelka chemie a fyziky telečského gymnázia: „…Pokud je nám známo, zabýval se na univerzitě studiem idealistických filosofů, hlavně Schopenhauera. Pokud je nám známo, svoje reakční předúnorové smýšlení nezměnil.
Doporučovala bych, aby musel pracovat v nějakém malém městě, kde by měl dostatečnou kontrolu, ne v Praze. Takové lidi je třeba hlídat,“
píše v roce 1950 v kádrovém posudku na Bohumila Geista ml.
Životní příběh telčského četníka a jeho rodiny je dokonalým svědectvím doby. Doby, kdy diktatury ohýbaly charaktery lidí a kdy jen někteří odolali.

V příběhu tak lze nalézt poučení pro budoucnost. „Kniha nemá nikoho soudit,“ tvrdí autor. „Ale situace, kdy se musíte rozhodnout podle svého svědomí, se naskýtají i dnes,“ dodává s vědomím, že tehdejší doba se s dnešní nedá srovnat. „Je pozoruhodné, že i dnes se někteří shrbí mnohem dřív, než by museli, nebo jdou tomu „špatnému“ přímo naproti.“

O to víc vynikají lidé jako Bohumil Geist, který byl v době okupace a v roce 1948 coby četník a poté policista postaven před otázky spojené se svědomím. V obou případech se rozhodl nedržet se striktně předpisů, ale přiklonil se k mravnímu chování. Odměnou mu bylo vězení.

Zdroj: Petr Klukan, Jihlavské listy, 17. ledna 2014



Nezlomený vězeň totalitNezlomený vězeň totalitZdeněk Geist

Životní příběh četnického strážmistra Bohumila Geista.více

Komentáře (2)

Moňa69
26.02.2014

To vypadá hodně dobře, šup do seznamu.

siena
29.01.2014

Zajímavá kniha. Literatury, která by přiblížila podobné osudy četníku a policistů, v době obou totalit, mnoho není.
Vloni vyšla také kniha Policisté na popravišti. Příslušníci SNB, popravení v Československu z politických nebo kriminálních důvodů v letech 1949-1962 (Ivo Pejčoch a Prokop Tomek) .