Vítězné zážitky s Databází knih

novinky

8. prosince jsem při příležitosti desátých narozenin Databáze knih vyhlásil soutěž, v rámci které jste mi posílali své zážitky, v nichž hrála roli právě Databáze knih. Níže si můžete přečíst (v náhodném pořadí) nakonec šest vítězných, jejichž autory odměním Čtenářskými diáři 2019:


1.) S Databází knih se mi stala nezapomenutelná příhoda. Již dlouho jsem sháněla jednu knihu pro svoji maminku k narozeninám. Knihu jsem hledala podle názvu a bohužel nekontrolovala autora (což byla chyba, protože existují 2 knihy se stejným názvem, ale dost odlišným příběhem a každá má jiného autora). Knihu jsem dle názvu tedy našla zde na Databázi knih a knihu si "objednala". Byla jsem ráda, že mi kniha dorazila do mamčiných narozenin. Krásně jsem ji zabalila a těšila se až ji mamince předám. Nastal den D - tedy oslava narozenin, sešla se celá rodina a já mamince předala knihu kterou si tak dlouho přála. Jenže ouha! Kniha co maminka chtěla měla mít něžný romantický příběh (četla ji v mládí) , ale já bohužel koupila knihu, která měla příběh, který by se dal nazvat tvrdým sexem. Místo toho abych ji udělala radost, tak jsem ji dost šokovala a po vysvětlení, že jsem na autora nekoukala dost pobavila. Vážně mě nenapadlo, že existují 2 knihy se stejným názvem, ale jiným příběhem. No nic, příště se už na autora raději podívám.


2.) Nemůžu se nepodělit o svůj zážitek s knížkou Přijde kůň do baru izraelského spisovatele Davida Grossmana. Dočítala jsem ji na letišti v kavárně, když si ke mně ke stolku přisedl pán, který mu byl velice podobný. Neosmělila jsem se ho oslovit, ale tuto historku jsem zmínila u hodnocení této mimochodem skvělé knížky zde na databazi. Na základě tohoto komentáře se mi ozvala paní Lenka Bukovská, která tuto knížku skvěle přeložila do češtiny a potvrdila mi, ze ten pan byl skutečně DG, který odlétal zpět domů ze Světa knihy, kde byl hostem.


3.) Psal se rok 2012, myslím, a já jako čtenář na střední škole objevila tuto stránku, není to ani zábavná historka, ale spíš mi změnila život. Myslím to upřímně. Už na základce, později i na střední, jsem byla šikanovaná holka, se kterou se nikdo nebavil. Neměla jsem kamarádky, jen knihy. Díky knihám jsem utíkala do toho lepšího světa, kde jsou nejlepší kamarádi a všude moc lásky. Ty knihy mi dávaly hodně, ale pak, v tom roce 2012, když jsem objevila tuto stránku, se můj svět změnil. Databáze knih se mi stala nejvěrnějším přítelem. Teď tu denně projíždím tisíce knih, ráda si je přidávám do seznamů, ráda si čtu komentáře lidí a jejich názory, s pár lidmi jsem si tu i psala, a bylo to příjemné. Ráda si tu nechávám radit. Je tu spousta skvělých lidí. Ale ten nejskvělejší člověk tady, jsi Ty, Dane. Protože bez Tebe by nebyla tato stránka a já bych byla stále ztracená. Teď už mám pár let skvělého přítele, s kterým se o knihách bavím, i když je nečte. Ráda mu ukazuji své seznamy zde, a dokonce jsem mu poslala i svůj seznam "Chci si koupit", ze kterého čerpá a každou chvíli mi kupuje nějakou knihu. A taky ze všeho nejvíc ráda plním Čtenářskou výzvu! To je bomba. Sice jí dělám pouhé dva roky, ale je to super.


4.) Jedna má spolužačka si založila profil na seznamce a jelikož hledala intelektuálně zaměřeného partnera, ačkoliv sama příliš nečte, rozhodla se lhát a tvrdit kolik všemožných knih čte. Jenže její partneři chtěli často knihu okomentovat nebo ohodnotit, což byl velký problém, takže se rozhodla, že jim bude posílat mé komentáře ke knihám (svůj profil jsem jí několikrát ukazoval a snažil se jí zlanařit, aby si také udělala profil). Nevím už kolika lidem tyhle mé komentáře přepsané do ženské osoby poslala, kolik lidí na to skočilo, ale jednou se bohužel stalo, že její nový vysněný měl tady na databázi také profil a shodou okolností zrovna dočítal stejnou knihu, kterou se mu rozhodla komentovat, a tedy Zaklínače - Paní jezera. Jelikož jsem tam napsal dost osobní komentář, který rozhodne nebyl ničím řadový ani obecný, nebylo vůbec těžké si ho všimnout, a když se zamilovaný uživatel databáze podíval zcela náhodně na komentáře u Paní jezera a viděl tam doslovný přepis, který mu posílala jeho spřízněná duše v chatu seznamky, došlo mu, že tady něco nehraje. Dostal jsem co proto za podvody na seznamce, kde jsem měl údajně vystupovat jako jeho spřízněná žena a prakticky vzato i výzvu k boji na život a na smrt. :D
V tu dobu jsem vůbec nic nevěděl, takže to pro mě byl šok a dost mě to znervóznilo. Teprve spolužačka/kamarádka, která se laxně a nuceně ujala problém vyřešit v tom udělala pořádek, sešla se se svým přítelem ze seznamky a jsou spolu dodnes. Dokonce už Zaklínače dočetla! :D


5.) Knihy miluju, knihy čtu i kupuju. I přes vaši databázi. Jednou jsem si jednu objednala zde v bazaru a jelikož jsem nechtěla platit poštovné, zjišťovala jsem předání. Prodávající uživatel je že Středočeskeho kraje jako já. Tento kraj je ale široký, takže jsem zkusila sejít se v Praze. Po delším psaní a upřesňování jsem zjistila , že ta osoba (zde pod přezdívkou) nejen že je stejného města jako já, ale že je to můj bratr! Ani jsem netušila jaký je to čtenář :)


6.) Vše začalo když mi jednou babička volala, že objevila novou úžasnou autorku. Napadlo mě se podívat na Databázi, kam jsem se nově přihlásila. Hned jsem našla pár dalších pokračování. Jenže všechny nedostupné. Ale čase jsem našla všechny, až na jednu, po které babička nesmírně toužila. Protože jsem knihu vůbec nemohla najít a bála jsem se, že lístek se jménem někde ztratím, zadala jsem si výtisk do Databáze a pokaždé, když jsem měla čas, jsem hledala. V té době jsem bohužel těžce onemocněla a ztrácela jsem paměť. Měla jsem záblesky, kdy jsem věděla vše a záblesky, kdy jsem nevěděla ani vlastní jméno. Byla jsem zoufalá. Zlepšení se nekonalo a doktoři si se mnou nevěděli rady. Bylo to horší a horší. Jednou, to jsem ve svém stavu měla světlou chvilku, jsem se podívala na Databázi a našla jméno hledané knihy. Hned jsem si uvědomila, že jsem zapomněla hledat onu vysněnou babiččinu knihu. Řekla jsem si, že pokud jí najdu, budu zase zdravá. Zadala jsem jméno do vyhledávače a co se nestalo?! Hned v prvním antikvariátu jí měli. Díky tomu jsem našla ztracenou naději.
Dnes jsem zdravá a pamatuji si snad více než předtím. Jak by ale můj život vypadal kdyby nebylo toho dne? To asi raději nechci vědět.
Děkuji Vám.