Otevřený dopis Dianě Gabaldon – recenze Paměť kostí

novinky

PR článek,
Otevřený dopis Dianě Gabaldon – recenze Paměť kostí

Milá Diano,

omluv tu neformálnost, ale po deseti dnech strávených nasáváním, pobýváním a téměř „rochněním se“ v nadpřirozeném světě Tvého sedmého románu z řady Cizinka s názvem PAMĚŤ KOSTÍ mám pocit, že jsme se stali přáteli (pro ty nešťastníky, kteří ještě nevědí, o koho jde, příjmení zní Gabaldon). A protože dopisy jsou důležitou součástí Tvého románu Paměť kostí, v tom posledním dokonce představují most mezi 18. a 20. stoletím, rozhodl jsem se, že svou recenzi napíšu v dopisové formě.

Mohu se otázat, jak Tě vůbec napadlo napsat příběh o lásce dvou lidí narozených v rozdílných stoletích? Literární láska očividně v nesnázích kvete, ale tento časový rozdíl je šílený. Tvá velká armáda fanoušků už jistě ví (prosím o trpělivost kvůli nováčkům), že anglická zdravotní sestra Claire Beauchampová v Cizince při své dovolené na venkově záhadným způsobem pomocí kamenného kruhu „cestuje“ z roku 1945 do 18. století ve Skotsku. Brzy na to se vdává za Jamieho Frasera, vysokého a zrzavého vojáka, který se spolu s dalšími jakobity snaží dosadit Bonnie Prince Charlieho na trůn.

V následujících dílech nám připravuješ mnoho akce: války, pirátství, povstání, útěky, ještě více cestování časem. Vnášíš do knih i bolestné momenty. Všichni Tvoji cestovatelé časem jsou určitým způsobem vyhnanci, jde ovšem o vyhnanství časové, ne geografické.

Jamie a Claire se konečně dostávají do amerických kolonií a usazují se v Severní Karolíně. Ale brzy se samozřejmě dostávají do středu dalšího povstání proti Anglii. Ale Ty nám americkou revoluci ukazuješ jinak, než nás o ní učili ve škole. Ty nám přibližuješ, jak matoucí, chaotická a brutální vlastně byla a že šlo mnohem více o civilní válku než o konflikt se dvěma jasnými oponenty. Ačkoli Claire i Jamie už znají výsledek (Claire z dějepisných knih a Jamie od své ženy), nikdo jiný jej nezná. Diano, je úžasné, jakým způsobem představuješ postavy, jejichž osudové chvíle se ještě neudály (například Benedikt Arnold předtím, než se z něj stal zrádce). Zvláště obdivuji, že svůj obsáhlý výzkum nestavíš na odiv – zakomponuješ jej do díla bez toho, aby byl příliš nápadný a narušoval děj.

Jako ve většině knih z této řady se některé pasáže odehrávají ve více či méně moderní době. Brianna, dcera Jamieho a Claire, inženýrka narozená a vychovaná ve 20. století, která později „emigruje“ do 17. století, má se svým manželem Rogerem Wakefieldem dvě děti. Obě se narodily v 18. století. Na začátku PAMĚTI KOSTÍ se vydají o několik století dopředu do roku 1980, aby zajistili zdravotní pomoc pro svou dceru. Nastěhují se do Lallybrochu, což je staré sídlo rodiny Fraserových. Zde nacházejí dopisy od Jamieho a Claire, které jeden druhému napsali během svého pobytu v tomto domě mezi roky 1777–1778. Nejlépe to dokážu vysvětlit tak, že si Fraserovi založili něco jako mezičasovou poštovní schránku.

Musím říct, Diano, že udržet krok se všemi postavami, vztahy a menšími dějovými linkami (a daty!) nebylo vůbec jednoduché. Postavy narazí v životech na nejednu překvapivou situaci či komplikaci: mladý anglický voják je Jamieho syn, ale nemá o tom tušení. Anglický lord a zároveň tajný agent, který je zamilovaný do Jamieho, si vezme Claire. Muž, který se objevil ve 20. století, je Rogerův dědeček. Ale na druhou stranu se nám v PAMĚTI KOSTÍ dostává i mnoha známých potěšení. Velmi rád čtu o Claiřiných zdravotních dobrodružstvích (ve 20. století studuje chirurgii, přijde s novou verzí éteru, bojuje proti šovinistickým doktorům, během válek a nemocí bezstarostně amputuje a provádí akupunkturu), ale také opět slyšíme gaelštinu a nakonec jsme svědky nebojácnosti a průbojnosti Claire a její dcery, které za sebou jako vždy zanechávají řady udivených a zmatených mužů.

Jediná výtka – PAMĚŤ KOSTÍ je zatraceně dlouhá! Nelituji času, který jsem strávil čtením, naopak jsem si to velmi užil, ale nejezdím autem a je prostě nemožné tak obrovskou knihu vláčet hromadnou dopravou. Každý den jsem musel čekat až do večera, abych se dozvěděl, co bude dál.

Na druhou stranu by bylo hrozné mít méně Claire a Jamieho, Brianny a Rogera. Takže zapomeň, že jsem něco řekl. Příště se možná dostaneš až na 1 000 stran. Budu čekat.


Paměť kostí Paměť kostí Diana Gabaldon

Jamie Fraser, bývalý Jakobita a rebel, ví, že americké povstání přináší tři jistoty: Američané vyhrají, boj na straně vítězů není zárukou přežití a raději zemře, než aby se postavil se zbraní v ruce svému nemanželskému synovi – ml... více

Přejít na komentáře (3)