Kolibřík - román, který získal ocenění Premio Strega 2020

novinky

PR článek, 21.06.2021
Kolibřík - román, který získal ocenění Premio Strega 2020

Sandro Veronesi: Kolibřík

Je těžší setrvávat na místě, nebo být neustále v pohybu...? Má neštěstí vyhrazené jízdní pruhy, nebo to do nás napálí nazdařbůh...?

Nejnovější román uznávaného italského spisovatele Sandra Veronesiho Kolibřík klade čtenáři řadu otázek a všechny se nějak dotýkají tajemství a ironie lidského osudu, pomíjivosti našich životů i snahy zabránit tomu, aby se chvíle, jež jsme prožili, „neztratily v čase jako slzy v dešti“.

Nenápadným hrdinou příběhu jedné rodiny, který si čtenář musí poskládat sám ze střípků života zprostředkovaných empaticky ironickým vševidoucím vypravěčem, z dopisů, e-mailů, esemesek a záznamů telefonních rozhovorů, ze seznamů a inventářů – neboť věci mají v životech lidí svůj význam a svou roli –, je oční lékař Marco Carrera přezdívaný Kolibřík: zpočátku kvůli svému malému vzrůstu, později pro své urputné úsilí udržet se na jednom místě i navzdory pohromám, jež se na něj řítí.
Číst Kolibříka, melancholický román, jehož tematickou konstantou je smrt a umírání, a přesto z něj sálá víra v život a v lidské pokolení, je jako listovat albem fotografií, probírat se zaprášeným archivem, dívat se na staré filmy, poslouchat staré desky.
Sandro Veronesi potvrdil svou pověst jednoho z nejlepších současných italských romanopisců, neboť se přesvědčivě vypořádal s nesnadným úkolem zachytit ducha času i jeho plynutí a vtisknout individuální zkušenosti kolektivní rozměr.
Českým čtenářům se tento autor představuje vůbec poprvé – v překladu Alice Flemrové.


Ukázka z knihy:

„Římská čtvrť Trieste je, dalo by se to tak říct, středem tohohle příběhu plného spousty dalších středů. Je to čtvrť, jež odjakživa kolísala mezi elegancí a úpadkem, mezi přepychem a průměrností, mezi privilegovaností a ordinérností, a to by prozatím stačilo, je zbytečné ji dále popisovat, protože její popis by se na začátku příběhu mohl jevit nudným, ba dokonce kontraproduktivním. Ostatně, ten nejlepší způsob, jak můžeme nějaké místo popsat, je vyprávět, co se tam děje, a tady se co nevidět stane něco důležitého.
Zkusme to takhle: jedna z věcí, které se stanou v tomhle příběhu plném spousty dalších příběhů, se stane ve čtvrti Trieste, v Římě, jednoho rána v polovině října roku 1999, konkrétně na rohu via Chiana a via Reno, v prvním patře jednoho z těch domů, který tu pravě nebudeme popisovat a v němž se už přihodil milion dalších věcí. Až na to, že ta věc, která se tu každou chvíli stane, je rozhodující a, dalo by se to tak říct, potenciálně osudná pro život protagonisty tohohle příběhu. MUDr. Marco Carrera, hlásá cedulka přilepená na dveřích jeho ordinace, oftalmolog; na dveřích, které ho ještě na chvíli oddělují od toho nejkritičtějšího okamžiku jeho života plného spousty dalších kritických okamžiků. Ve své ordinaci v prvním patře jednoho z těch starých domů atakdále totiž právě teď předepisuje recept jedné staré paní trpící přední blefaritidou: antibiotické oční kapky, po novátorské, ba přímo revoluční léčbě, dalo by se to tak říct, při níž se do oka kape N-acetylcystein a která už u jiných jeho pacientů vyřešila nejzávažnější problém téhle choroby čili její tendenci přejit do chronického stavu. Ale za dveřmi už čeká osud, aby ho smetl prostřednictvím mužíka jménem Daniele Carradori, plešatého a vousatého, zato však obdařeného, dalo by se to tak říct, magnetickým pohledem, který se zakrátko soustředí do oftalmologových oči a kápne do nich nejdřív nevěřícnost, potom znepokojení a nakonec bolest, již nebude možné vyléčit pomocí jeho (oftalmologových) znalostí. Je to rozhodnutí, které už mužík učinil a které ho vyhnalo až do čekárny, kde teď sedí a hledí na své boty, místo aby využil bohaté nabídky zbrusu nových časopisů – a nikoli plesnivých a měsíce starých –, které jsou rozloženy na stolcích. Nemá cenu doufat, že by si to rozmyslel.
A je to tady. Dveře ordinace se otevřou, stará blefaritička překročí práh, otočí se, stiskne doktorovi ruku a odchází k recepčnímu pultu zaplatit učet (120 000 lir), zatímco Carrera vykoukne ven, aby zavolal dalšího pacienta. Mužík vstane, přistoupí k němu, Carrera mu podá ruku a pozve ho dál. Starý gramofon značky Thorens, toho času za zenitem – ale svého času, tedy před čtvrt stoletím, byl jedním z nejlepších –, zaklíněný v polici spolu s věrným zesilovačem Marantz a dvěma mahagonovými reproduktory AR6, potichoučku přehrává desku Grahama Nashe s názvem Songs for Beginners (1971), jejíž záhadný obal, položeny na výše zmíněné polici a zobrazující výše zmíněného Grahama Nashe s fotoaparátem v ruce v nesnadno rozluštitelném kontextu, se jeví tou nejnápadnější věcí v celé místnosti. Dveře se zase zavřou. A je to tady. Blána, která dělila doktora Carreru od toho nejsilnějšího emočního otřesu v životě plném dalších silných emočních otřesů, spadla.
Modleme se za něj, a za všechny lodě na moři."

(z úvodní kapitoly Dalo by se to tak říct - 1999)


Ukázka z románu Kolibřík byla zařazena do programu Noci literatury 2021, která se bude konat 22. září 2021.

Sandro Veronesi navíc přijal pozvání Italského kulturního institutu v Praze a bude hostem knižního veletrhu Svět knihy (23. 9. – 26. 9. 2021).


Sandro Veronesi (*1959) je italský spisovatel, esejista a novinář. Narodil se ve Florencii, vystudoval architekturu a první knihu napsal v 25 letech – jednalo se o sbírku poezie s názvem Il resto del cielo (Nebe a zbytek - 1984). Mezi jeho prozaická díla patří například romány Per dove parte questo treno Allegro (Kam jede tenhle veselý vlak – 1988), I sfiorati (Narušení - 1990), Venite, venite B-52 (Jen ať přiletí bombardéry - 1995), La forza del passato  (Síla minulosti - 2000) či XY (2010).
Dvakrát získal prestižní italské literární ocenění Premio Strega: roku 2006 za román Klidný chaos a roku 2020 za Kolibříka.
Českému čtenáři Sandro Veronesi se představuje poprvé (s výjimkou úryvku z jeho románu Síla minulosti, přeloženého v antologii současné italské prózy a dramatu Hořký život - 2007), ale v Itálii patří mezi kritikou uznávané a čtenáři oblíbené spisovatele už dlouhá léta.

Sandro Veronesi: Kolibřík, přeložila a doslov napsala Alice Flemrová, vydalo nakladatelství Odeon v edici Světová knihovna, 344 stran, doporučená cena 399 Kč - Koupit můžete zde



KolibříkKolibříkSandro Veronesi

Je těžší setrvávat na místě, nebo být neustále v pohybu? Má neštěstí vyhrazené jízdní pruhy, nebo to do nás napálí nazdařbůh? Nejnovější román uznávaného italského spisovatele Sandra Veronesiho Kolibřík (Premio Strega 2020) klade čtenáři řa...více

Komentáře (0)