Chceme to. I když bychom neměli...
novinky
PR článek, 14.02.2024
Penelope Douglasová: TROUFALÁ VÁŠEŇ
Když se Jordan nastěhuje k otci svého přítele, má to být jen dočasné řešení komplikované situace. Jenže Pike Lawson se jí brzy začne dostávat pod kůži.
Je laskavý, naslouchá jí a ochraňuje ji. Jak dny plynou, také Pike zjišťuje, že mít doma mladou a krásnou přítelkyni svého syna není vůbec jednoduché. Nemůže na ni přestat myslet.
Oba vědí, že by se svým touhám neměli poddat, a snaží se s nimi bojovat. I kdyby to nebyl Coleův táta, pořád je mu osmatřicet a jí jen devatenáct. V jedné domácnosti se však vzájemné blízkosti vyhnou jen těžko...
Ukázka z knihy
„NEMYSLÍM, ŽE JE TO dobrý nápad,“ sdělím Coleovi, zatímco z kufru jeho auta vytahuju naskládané přepravky. „Připadám si jako vyžírka.“
Můj kluk předvede ten zvláštní poloviční úšklebek rty, kdy vidíte jen levou stranu zubů. „Tak co uděláš?“ Podívá se na mě, přitáhne si k sobě můj skládací kreslicí stůl a zdvihne ho. „Zůstaneš u rodičů?“
Kolem modrých očí má kruhy, nejspíš z nedostatku spánku. Společně odneseme náš náklad a položíme ho na schody na verandu domu Pikea Lawsona.
Našeho nového domova.
Posledních pár dní bylo šílených a pořád nemůžu uvěřit, že ten chlapík je jeho otec. Jak je to pravděpodobné? Přála bych si, abychom se setkali za trochu jiných okolností. A ne, že jsme spolu ve dvě ráno jeli na policejní stanici, abychom dostali jeho syna – mého přítele – z vězení.
„No tak, vždyť jsem ti to říkal,“ ozve se Cole a vydá se k autu pro další várku věcí. „To táta nabídl, ať tady zůstaneme. Jenom budeme pomáhat s domácíma pracema, a to nám dá šanci našetřit si na nový byt. Lepší byt.“
Jasně. A kolik mladých se nastěhovalo zpátky domů, aby to přesně tak udělali, a pak tam místo toho zůstali bydlet další tři roky? Jeho táta musel vědět, čemu se vystavuje.
Budu se ze všech sil snažit, abych se odstěhovala, jakmile to bude možné, jenže Cole si nespoří. Zařídit si nové bydlení, složit kauci, o kterou jsme v posledním bytě přišli kvůli menším poškozením koberců, a vybavit ho bude stát spoustu peněz. Jakmile byt seženeme, Cole může pomoct s jeho placením, avšak stěhování a zařízení bude na mně.
Od kina a setkání s Pikem Lawsonem uplynuly tři dny. Jakmile jsme dostali Colea ven, jela jsem domů a našla v bytě příšerný nepořádek. Podle všeho se mi u nás doma pokusil uspořádat pozdní narozeninovou párty, ovšem naši kamarádi – jeho kamarádi – se začátkem oslavy nepočkali. V jedenáct už byli všichni opilí a pizza snědená, ale ano, nechali mi kousek dortu.
Když jsem viděla, jak to tam vypadá, musela jsem se jít schovat do koupelny, abych se před nimi nerozbrečela.
Během večírku zřejmě vypukla rvačka, sousedi si stěžovali na hluk, Cole byl drzý a nakonec jeho a jednoho z jeho kamarádů zatkli, aby vychladli. Náš domácí Mel jasně prohlásil, že už toho má dost a Cole musí vypadnout. Já mohla zůstat, jenže sama bych všechno v žádném případě nezaplatila. Ne poté, co jsem minulý měsíc utratila všechny úspory, abych mu pomohla opravit auto.
A policie ho naštěstí tentokrát propustila bez kauce, protože jsem neměla kde vzít ani sto dolarů, natož dva a půl tisíce.
„Jsi jeho syn,“ připomenu Coleovi a popadnu svou stojací lampu – jednu z mála věcí, které jsme neuložili do skladu, protože Coleův táta už měl jeden z volných pokojů zařízený. „Ale abych tady bydlela i já, zatímco on bude platit účty? To není správné.“
„No, já myslím, že není správné, abych se musel každý den obejít bez tohohle,“ poškádlí mě s nestydatým úšklebkem, zatímco si mě k sobě přitáhne a ovine mi paže kolem těla. S úsměvem lampu postavím a vyhovím jeho dovádivé náladě, přestože si připadám trochu mimo. Už je to dávno, co jsem byla v pohodě dostatečně dlouho, abych zapomněla na stres, na který na každém kroku narážíme. Už nějakou dobu jsme se společně neusmívali a přestává to pro nás být přirozené.
Zrovna teď se mu ale oči klukovsky třpytí, jako by byl příšerně roztomilé tornádo, které se ptá: „Miluješ mě?“
Přitiskne čelo k mému, já mu zabořím prsty do blond vlasů a zahledím se do tmavě modrých očí, které vždycky vyvolávají dojem, jako by si právě vzpomněl, že má v ledničce schovaný celý koláč.
Vezme mou pravou ruku do své, obě je zvedne mezi nás a já sevřu tu jeho, protože už vím, co dělá. Prsty vzájemně obejmeme ruku toho druhého a palce přitiskneme k sobě. Zadívá se mi do očí. Mezi námi se vznáší stejná vzpomínka.
Komukoli jinému by to připadalo jako ruce připravené na páku, ale když pohlédneme dolů, vidíme naše palce vedle sebe a jizvičku velkou jako hrášek, kterou sdílíme s jedinou další osobou. Když to lidem vykládáme, zní to hloupě – kamarádův mladší bráška měl dětskou plastovou pistoli, která na nás byla příliš malá, a když jsme se z ní pokusili vystřelit, sedřela nám kůži. Rozesmálo nás, když jsme zjistili, že máme na záprstní kůstce přesně stejnou jizvu.
Teď už jsme to jen Cole a já. Jen my dva. Dvě jizvy, už ne tři.
„Zůstaň se mnou, dobře?“ zašeptá. „Potřebuju tě.“
A na jediný vzácný okamžik zahlédnu zranitelnost.
Také jsem ho kdysi potřebovala, a byl tady pro mě. Máme toho hodně za sebou a nejspíš je to můj nejlepší kamarád.
Což je důvod, proč jsem k němu až příliš shovívavá. Nechci mu ublížit.
A proto ho nechám, aby mě k tomuhle přemluvil. Vážně se nechci nastěhovat k tátovi a nevlastní mámě, navíc to bude jen do konce léta. Jakmile mi na podzim přijde studentská půjčka, budu si díky ní a penězům našetřeným z letních brigád zase moct dovolit vlastní bydlení. Myslím...
Penelope Douglasová je autorka bestsellerů z žebříčků New York Times, USA Today a Wall Street Journal. Její knihy byly přeloženy do devatenácti jazyků, v češtině zatím vyšly romány Nádech, Jiskření, Láska na hraně a nově Troufalá vášeň. Žije s manželem a dcerou v Nové Anglii.
Penelope Douglasová: Troufalá vášeň, přeložila Zuzana Hanešková, vydává nakladatelství Ikar, 424 stran, doporučená cena 399 Kč - Knihu můžete koupit zde
Troufalá vášeň
Penelope Douglas
Když se Jordan nastěhuje k otci svého přítele, má to být jen dočasné řešení komplikované situace. Jenže Pike Lawson se jí brzy začne dostávat pod kůži. Oba vědí, že by se svým touhám neměli poddat, a snaží se s nimi bojovat. I kdy... více