ThomasRuhe
komentáře u částí děl
Sedmnáctiletý Reacher si udělá výlet do New Yorku, zrovna v době kdy celou oblast postihne výpadek proudu...
Nic moc, Reacher mi přišel až přehnaně chytrý, na to kolik mu bylo let. Hlavně když poučoval agentku FBI.
Povídka z doby, kdy je Reacherovi 13 let, a jeho otec je s rodinou přeložen na Okinawu... je zde také náznak,proč Reacher v dospělosti sloužil u vojenské policie.
Povídka s klasickou reacherovskou zápletkou. Reacher se na ulici stane svědkem krádeže tašky. Zloděj běží jeho směrem, tak mu Reacher dá bodyček až se kluk rozplácne na zemi. Policajti ho zhaftnou a děkují Reacherovi za pomoc. Pak stačí ještě maličkost, aby Reacher podal na policii svědectví.... no a tady se všechno zvrtne...
Celou povídkou zní věta : Deset minut vašeho času, co tak strašného by se mohlo stát?
Dobrá povídka, tak za 70%.
Zajímavý Criderův pokus v povídce, kde se setkávají tři výrazné osobnosti, aby spojily své síly.
No nic moc. Vlastně hned od začátku je jasné co se stalo.
Hned od úvodního odstavce se jde na věc. Povídka má švih, nepostrádá napětí i několik překvapení...
Rozhodně mohu doporučit.
Povídka by mohla být zařazena mezi hororové.
Bruce se zeptal : Kam až jedete ?
Až na konec cesty, mladej, až na konec cesty.
Nejlepší pasáž povídky je když Louie a Eric pokřikují na dva tlusťochy a ti si to pak s nimi příjdou vyřídit a hádají se skrz dveře.
Tady Bukowski opět dokazuje, že je mistr slova.Nebere si servítky, a v několika větách rozvine rozhovor dvou postav o jejich společném životě. Povídka je i dost násilná, což není u Buka příliš zvykem.
,,Co byste poradil mladým spisovatelům ?''
,,Chlastejte, mrdejte a hodně kuřte.''
,,Co byste poradil starším spisovatelům ?''
,,Pokud jste ještě naživu, nepotřebujete žádný rady.''
Bukowski alias Henry Chinaski bilancuje : Třicet let jsem chtěl být spisovatel, napadlo ho, teď jsem a co z toho ?
Kromě ulítlé historky zde Buk opět vytáhne dva hodně pravdivé citáty.
,,Víš, dokud se mi daří, tak je mi to jedno, jestli je to tady posraný nebo ne''.
,,Ty seš vrah, to je neuvěřitelný a nechutný ! Klídek, ve válkách zabíjejí lidi po miliónech a dávají za to metály. Půlka lidí v tomhletom světě umírá hlady a my si tady sedíme a díváme se na to v televizi ''.
Velmi vtipné dialogy mezi Jorgem a Arlene. Neotřelá malířská technika kterou používá Serge. Kvůli zádům maluje na plátno připevněném na stropě. A pak ještě výborný název hospody kam se jdou napít : Ke klíštěti.
Mladá žena se dozví o smrti svého bývalého přítele. Při smutečním vzpomínání si vsugeruje, že přeci nemůže být mrtvý a rozhodne se ho najít... celkem to ušlo.