Knihomolová
komentáře u částí děl
Skvělá pcvídka. Přemýšlela jsem o ní dva dny, vyprávěla o ní už třem lidem a neustále se k ní v hlavě vracím. To, co člověk vnímá jako naprostou realitu, může být ve skutečnosti (?) jen velkou iluzí. Je to děsivé, fascinující i osvobozující zároveň.
Komu vadí “forma”, pláče na špatném hrobě. Tohle prostě je Petra Soukupová. A mám dojem, že její styl se právě pro povídky hodí naprosto perfektně.
Skvělá povídka! A píšu to proto, abych roztříštila zdejší průměrné hodnocení. Když už někdo nutně hledá v Kingově tvorbě hlavně děs a hrůzu, tady ji najde. Je to hrůza a děs obyčejného života. Takového, jaký opravdu je. Takového, který vám dennodenně bere klidné noci, sílu i obyčejný úsměv. A právě takovou hrůzu zažívá hlavní hrdinka této povídky. Napadá mě snad už jen klišé ,,kdo nezažil, nepochopí''. A tohle je Kingovo umění, jak ho mám ráda.
King je mistr hororu, ale také mistr psychologie postav. A čtenáře. Nic mě jako mámu malé holčičky nevyděsilo tolik, jako představa, jaký děs musela ta malá děcka z povídky zažívat, než... Tahle povídka rvala mé srdce na kusy. Nikdy, nikdy nezlehčujme dětské strachy, protože člověk nikdy neví, jestli ty děti nakonec opravdu nevidí jen víc než my. Brrr...