Z.Lapil komentáře u knih
Jak tu ikskrát řečeno - kniha složená z dopisů každého každému může být trochu nepřehledná (dáno nezkušeností čtenáře s podobnou formou), ale on i každý ten dopis by mohl stát jednotlivě. A autorka si skvěle vyhrála s charakteristikou pisatelů skrze jazyk; někdy úplně vidím těžký rukopis svého táty, který byl sice učitel, ale po 68. se ocitl v "těžkotonážní" práci a k stáru měl takové ty ruce, co nevědí, jestli skleničku v příští vteřině rozmáčknou nebo upustí.
Existuje naprosto luxusní audiokniha. MNOHEM přehlednější, protože co člověk, to hlas.
Možná by si zasloužila hvězdu navíc, ale říkám si, že tu nejsem od toho, abych někomu mazal med kolem úst. Pokud tedy mimozemšťani rádi med.
Každopádně: solidní průměr. Dobře se to čte, pochopitelně něco lépe, něco tak trochu nudí; zvlášť u stříkající krve jen odhodlaně čekávám, kdy autorovi dojde fantazie a vrátí se zpátky k povídce.
Nadchly mě Oblázky: krátká povídka s nápadem na neotřelou pointu, to často nevídám.
Já to čet kdysi dávno, ale pamatuju si to jako skvělý úvod puberťáka do problematiky. Napsané spíš novinářsky než odborně (chyby bych stejně nepoznal). Mám dojem, že když pomineme technický vývoj (všechny ty navigace a autopiloty), tak by se to dost dobře dalo číst i dnes.