vjedlicka
komentáře u knih
Tenkrát v Hollywoodu
Quentin Tarantino
V první řadě je důležité zmínit, že díky (pro Tarantina signifikantní) přeskupení chronologie vyprávění nejde o novelizaci zmíněného filmu (vyvrcholení filmu je v knize jen letmo zmíněné) a některé události, které jsme viděli už ve filmu, v knize sledujeme z jiného pohledu. Jde tedy spíš o rozšíření příběhu, který už ve filmovém zpracování byl z velké části tzv. hangout filmem (Tarantino z tohoto důvodu vyznává western Rio Bravo od režiséra Howarda Hawkse). Tarantinův román nabízí hlavně možnost strávit více času s fikčními postavami ve fikčním, idealizovaném světě, kdy Sharon Tate nikdy nebyla zavražděná. Pokud vám tedy ve filmu alkoholik Rick Dalton a švihák Cliff Booth nebyli sympatičtí, knihu asi nečtěte. Pokud jste náhodou film neviděli, ale jste milovníci kinematografie, knihu si přečíst můžete (a určitě si pusťte film!).
Román je zároveň nabitý cinefilními odkazy, které nabízí možnost dozvědět se víc o tom, jaké filmy sledoval a sleduje (mladý) Tarantino. Čtenář může dumat i nad tím, jak moc se autor ztotožňuje s vyhraněnými názory Cliffa na některé režiséry tzv. evropského artového filmu (Antonioni, Bergman či Fellini). Nechybí ani tarantinovské odbočky vedle, které jsou ovšem poutavé také. Klidně bych si o rodině Lancerů přečetl víc nebo si pustil seriál, ve kterém Rick Dalton hraje padoucha.
Celkově svůj zážitek z knihy hodnotím velmi kladně. Bylo skvělé vrátit se do světa filmu, který mi (nejen) při prvním zhlédnutí velmi zvedl náladu. Na obalu se píše toto: kéž byste tam byli taky! A já jsem při čtení knihy měl pocit, jako kdybych tam byl.
Na konec stojí zmínit i velmi dobrý překlad od Raniho Tolimata a (pokud se nepletu) nula překlepů. Dobrá práce! Od Prostoru si určitě koupím a přečtu více knih.
