tonygomez tonygomez komentáře u knih

☰ menu

Mechanický pomeranč Mechanický pomeranč Anthony Burgess

Ten jazyk je opravdu zajímavý, když si na něj člověk zvykne, tak děj utíká plynule. Jinak ale nechápu proč je tahle kniha tak oceňovaná. Nepřipadá mi přitažlivé číst o každodenních deliktech mladého zločince. Je pravda, že autor nezacházel do detailů, což je dobře, ale ani tak mi to nedělalo moc dobře. Mám za to, že kniha by měla povznášet, což nedělala. Ale ten slang je opravdu nakažlivý, takže mám někdy pocit, že si meju hendky, nebo sem šlápnul do nějakého físíz.
Stále se ale ptám, zde se lékařům - a Burgessovi - podařilo udělat z mladého Alexe mechanický pomeranč. Sice už nemohl vykonávat nic ze své temné minulosti a ani o ničem takovém detailně přemýšlet, ale přesto neustále toužil vrátit se zpět do starých kolejích. I když svými činy již nebyl gaunerem, svým smýšlením jím nepřestal být - jen byla obtížná realizace. Rozhodnout se mohl i nadále, ačkoli by mu to přineslo muka. A ve vzduchu visí další otázka: byl mechanickým pomerančem po léčbě, nebo jím byl také předtím? - rozhodoval se sice sám, ale vždy ke zlému, téměř jako by nebylo jiné volby. A nakonec závěr jako z jiného světa - hrdina se polepšuje, jednoduše proto, že ho přestává bavit být "tím zlým", že z toho jednoduše "vyroste a dospěje" - nevim, ale zdá se mi, že to takhle nefunguje, spíš naopak - když se v tom hrabeš, tak pak stejně smrdíš a ten smrad vyhledáváš...:-)) Obávám se, že se tu zjednodušuje otázka zla. Zlo přece není pouze výstřelek nedospělosti, ale něco, co se nejen na úrovni činu, ale i myšlenky dotýká všech lidí - ať mladých, ať starých...

06.09.2015