swenney komentáře u knih

Nevim jak zacit....ted jsem zrovna docetl 768. stranku....a na vsech tech stranach byl vynikajici, napinavy pribeh...ale nejen to...napinavych pribehu je vsude spousta....Kniha je plna velkych zivotnich mouder...a ted nechci aby to vypadalo jako klise nebo tak...ale je tam fakt strasne moc veci ktere nuti k zamysleni.

Zajimalo by me do jake miry je kniha autobiografii autora...Hravni hrdina Lin toho totiz zazije tolik, ze by se Gregory David Roberts musel narodit tak o sto let driv...nicmene paralely s zivotopisem tam jsou...a i z textu to jde nekdy poznat. V hlave me utkvela vynikajici pasaz o abstinencnich priznacich po heroinu... (s. 535)....a myslim ze nekdo kdo to nezazil na vlastni kuzi by neco takoveho nikdy nenapsal. Stejne tak pasaze z vezeni, pravidla zivota na ulici atd.

Dej je sice hrozne komplikovanej, je tam hrozne moc postav, takze se to necte uplne jednoduse, ale urcite doporucuju vsem. Jedna z nejlepsich knizek co jsem posledni dobou cetl.

Totiž ono je to takhle, Zajďulko: když přijdeš k nějakýmu dubu nebo jilmu nebo něčemu jinýmu, prostě k nějakýmu takovýmu stromu, co je velkej jak kráva, co má tlustej kmen a ohromný kořeny hluboko do země, a silný větve plný listí, jo, prostě když přijdeš k takovýmu stromu a zatřeseš s ním, tak se stane co?“
Já fakt nevím, tati,“ říká Zajda junior, pozorně naslouchá, vstřebává informace a ví, že to nejspíš časem pochopí.
„Tak se nestane nic, kurva!“ řekne Zajda a zastaví. „Můžeš tam stát a třást do alelujá, a stane se akorát to, že se unavíš. Je to jasný?“
„Ale když si vyhlídneš tenkej, nemocnej stromeček s pokrouceným kmínkem a pár lístečkama, co bojujou o holej život, a když ho popadneš a zatřeseš s ním, že se z toho posere – jak říkáme v branži –, tak bude listí lítat na všechny strany! No ne?“
„No, a teďka ten velkej dub, to je bohatej ksindl, jo? A ten stromeček chcípáček, to je chudej blb, co nemá ani vindru. Pořád rozumíš?“
„Zní to jednodušejc, než to doopravdy je, Zajďulko. A chceš vědět proč?“
„Protože po tom stromečku skáče každej blbec i se svým psem a vytřásá z něj duši. Vláda, domácí, sportka, ve který nemůže vyhrát ani smykem, městská rada, jeho bejvalky, jeho sto usmrkanejch fakanů, který má, protože je tak blbej, že si neumí ani dát pozor, všechny ty zbytečný sračky, co na ně čumí v televizi, zasraný Tesco, pokuty za parkování, pojištění na tohle a pojištění na támhleto, chlast, automaty, koníčkáři – každej blb i se svým třínohým, jednookým, prašivým psem z něj vytřese duši,“ řekne Zajda, sevře dlaně a dělá, jako by někoho škrtil.
„Takže co budeme dělat, tati?“ zeptá se Zajda junior.
„Takže ty musíš mít něco, co si myslej, že potřebujou, to je základ.“
„A co to je?“
„Naděje, víš? Sen. Musíš jim prodat sen.“

2 07.01.2012

Kniha byla zajímavá... Moc mě bavila. Ale mám výtku k vazbě... Uz dlouho jsem nečetl knížku co by se tak blbě držela... Musel jsem vazbu úplně polamat, a stejně to nebylo ono... Skoda

Nelíbilo se mi to... Postavy neprokresleny... Příběh divnej... Závěr debilní...

1 14.10.2018