stehof stehof komentáře u knih

☰ menu

Zrada ve Faranoru Zrada ve Faranoru Jan Kšanda

Druhá autorova kniha, vydaná opět vlastním nákladem se tentokrát celá odehrává v městě. Toto kvituji, protože v popisu života lidí, popisu jejich vzájemných vztahů, čilém ruchu na náměstích, v popisu podivných existencí živořících pod mostem, v popisu bordelu atd. je autor nejsilnější, což se již trochu ukázalo již v předchozím díle Stíny paramského hvozdu. Zde mohl svůj um ještě více rozvinout. Text oproti předchozímu dílu je znatelně delší, počet lokací přitom zůstává. Je to dáno bohatým popisem situací, rozhovorů a celkově bohatým jazykem autora. Osobně jsem sice pod fousy nadával, ale zároveň se smál, když jsem byl opakovaně okrádán chudinou a žebráky. Autor umí hezky vykouzlit prostředí a vtáhnout čtenáře/hráče do děje. Jazyk je syrový a děj také. Prostě máte pocit, že je to jako ze života. Alespoň tak, jak si to člověk představuje, když to zaplať pánbůh osobně nezažil.
Pozitivně hodnotím, že oproti minulému dílu zmizely pro mě těžko zkousnutelné popisy, kdy třeba slepý druid ohmatává „pevná stehna“ dobrodruha. Na druhou stranu si zde jeden muž vyndá dopis „ze záňadří“. Je to v podstatě správně, ale přeci jen, záňadří si představuji běžně jinak než jako chlupatou mužskou hruď… Možná jsem až moc hetero zaměřen, tohle mě trochu dráždí. Naopak mám rád, když jsou v textu lehtivé pasáže, ani tomu se autor úplně nevyhýbá, já bych osobně ještě přitvrdil, přeci jen obraz zatuchlých i pozlátkových čtvrtí města by byl ještě živější. Zejména v chudinské čtvrti - ne nadarmo se říká, že sex je zábava chudých. Lidské vztahy jsou přeci zhusta založeny na sexuálních stycích a není důvod, proč by nad tím měli autoři ohrnovat ret nebo se toho z nějakého mravnostního důvodu bát. Na rozkládající se mrtvoly jsme v textech zvyklí, na vraždy jsme zvyklí, ale téma sexu - okolo toho se chodí pořád jaksi po špičkách (zde je třeba vyzdvihnout zejména počítačovou trilogii RPG Zaklínač, která se toho nebojí a je celkově velmi úspěšná).
Text opravdu svou kvalitou snese srovnání s tím nejlepším, co je možné v ranku gamebook sehnat, ať už ze zahraničí nebo v domácí produkci. Zejména se nabízí srovníná z edicí FF a oblíbeným dílem č. 5 Město zlodějů. Téma se zde trochu opakuje, stejně tak téma zrady a útěku městskými kanalizacemi (díl č. 5 LW Stín na písku), ale zde to skoro nevadí, protože celý gamebook je velmi čtivý a zábavný. Opět je třeba upozornit na chybku v rozložení okrajů (u vazby by měl okraj být širší) a zejména je třeba opět vytknout chybějící velké ilustrace, které by zážitek z hraní ještě umocnily. Autor využívá perovky volně stažitelné z webu. Bohužel některé z nich už se objevily v předchozím díle, což není dobře.
Opět je nutné pochválit korektury textu, objevil jsem pouze jedinou chybu, což je v dnešní době samo o sobě zázrak! Samotná hra je technicky také bez chyby.
Je vidět, že autor se stává pevnější v kramflecích, nabízí nám syrový kvalitní gamebook, který není záhodno vynechat a je třeba mu věnovat pozornost. Moc se těším na další díl. Hanba vydavatelství, které není ochotné tento text vydat!

18.10.2017 4 z 5


Stíny paramského hvozdu Stíny paramského hvozdu Jan Kšanda

Přiznám se, že jsem dopředu vůbec nevěděl, co od prvotiny začínajícího autora, který si gamebooky vydává vlastním nákladem, vlastně očekávat. Dopředu předesílám, že jsem byl příjemně překvapen. Autor dokázal sestavit dohromady gamebook, který nemá žádnou technickou chybu a který funguje. Nic ale není úplně bez chyby a i zde je vidět, že se jedná o autorovu prvotinu. Začněme tím pozitivním. Autor píše hezkým jazykem, nebojí se jadrných výrazů, které text hezky oživují. Velmi dobře jsou provedené korektury textu, chyb je minimum. Samotný herní systém je také velmi dobrý a celkem inovativní, složitý tak akorát, za to velké plus. Dobrodružství je pěkně vystavěno, zápletka začíná originálně, brzy se ale začně vyvíjet velmi tendenčně a skončí to obligátní záchranou celého světa před megapadouchem. V tomto bodu je invence autora nevelká. A teď trochu zatnu drápky - bohužel na první pohled je vidět, že je kniha vydána vlastním nákladem a to z jediného důvodu – ilustrace. Autor používá obrázky volně stažitelné z webu. Rozumím tomu, že najít ilustrátora, který by něco nakreslil levně nebo lépe zadarmo, není jednoduché, ale jak víme, celostránkové obrázky v gameboocích (to je fuj slovo), ještě více vtahují do děje a umocňují čtenářův zážitek z hraní. Nemusí přitom jít o tak kvalitní perokresby ála Russ Nicholson. Třeba ty, které provázely první český gamebook Na rozkaz krále byly velmi jednoduché, přesto krásné. Co naplat, ilustrace v tomto gamebooku zkrátka chybí. Co se úpravy textu týká, okraj stránky u vazby knihy by měl být o něco širší, právě kvůli té vazbě, ale to je detail. Již jsem v úvodu chválil autorův jazyk, přesto jsou tu věci, které by si měl pohlídat. Jednak je v textu místy až příliš popisný – „vegetace přechází z bučin do doubrav s příměsí olší tam, kde je více vlhko“ (toto není přesně vyjmuto z textu knihy, je to jen příklad povahy jejího textu). Člověk má až pocit, že se prochází někde na Křivoklátsku, krajina tedy kromě jejích postav není ničím výjimečná. Autor klidně mohl popustit uzdu své fantazii a doplnit prostředí o prvky, které v reálu neexistují. Mohl si tudíž vymyslet úplně cokoliv a nikdo by mu nemohl nic vytknout. Tady narážím například na využití postav amazonek, se ketrými se postava hry může setkat. Autor popisuje nádherná prsa královny amazonek, přitom je má žena zahalena kožešinou a je tedy maximálně vidět, že nějaká prsa má. Navíc, když už využívá autor postavu „amazonky“, která běhá po lese s lukem a nenávidí muže, tedy takovou postavu, která historicky existovala, neměl by opomenout, že amazonky neměly prsa, tedy maximálně jedno prso – uřezávaly si je, aby jim nepřekážely v lukostřelbě. Co bych ale textu vytkl nejvíce, je přítomnost postav, které jako by do gamebooku vstoupily z jiných knih nebo spíše filmů. Autor má zřejmě velkou zálibu v sovětském Mrazíkovi, neboť se zde můžete setkat s Babou Jagou, která žije v chaloupce na muří nožce a létá v moždíři, stejně tak jako s oživlým stromem, medvědy a může si nasbírat v lese houby. Chvílemi jsem si připadal jako pověstný Ivánek, který rozverně skotačí v březovém hájku rozlehlé tajgy. Stejně tak si autor mohl odpustit mithrilovou výzbroj trpaslíků a postavu zvířete, které svou mluvou až příliš připomíná Gluma z Pána prstenů. Na toto by si autor měl dát pozor, trochu to zavání vykrádáním obecných mitivů, názvů a postav, které jsou vpletené do tohoto dobrodružství.
V souhrnu bych měl nakonec podtrhnout ty části knihy, kde se hlavní postava setkává s lidmi, kteří se ve hvozdu z různých důvodů vyskytují. V tomto ohledu je tvorba autora nejkvalitnější a nejzábavnější. Ať už jde o zbloudilé duše, které ve hvozdu hledají ztracené předměty, tak různé lapky a otřesné charaktery (asi nejzábavnější je setkání s barbarem u poustevníka). V tomto je pravděpodobně největší deviza autora, zde je nejsilnějsí . Nutno zde předeslat, že v následné knize, která se celá odehrává ve městě, se to ještě více projeví.
Na trochu skomírajícím poli gamebooků v ČR je skvělé, že se vyskytne autor, který má chuť podobnou knihu napsat a je třeba pokárat nakladatelství, která odmítla takto kvalitní text, který snese srovnání s mnoho let vydávanými zahraničními gamebooky.
Celkově palec nahoru. Pokud si autor dá na některé věci v budoucnu pozor, budou jeho knihy ještě lepší. Jsem moc rád, že se mi osobně autor ozval a na svou tvorbu mě upozornil.

18.10.2017 3 z 5