polaiv00 komentáře u knih

Napsal : Jeff Kinney
Překlad: Veronika Volhejnová
Nakladatelství: COOBOO


Hlavní postavou je Greg Heffley, jeho rodina a kamarád Rowley.
Knížka vypráví o tom, jak Greg a Rowley chtějí na školu nalepit pozvání na vánoční trh, ale nějak se jim to zvrtne. Začalo pršet a nápis se rozmočil, někdo je uviděl a zakřičel na ně, oni zpanikařili a utekli. Na škole byly místo pozvánky zelené skvrny a vypadalo to jako projev vandalismu. Celou dobu se vyšetřovalo, kdo to udělal a Rowley nakonec hodil do schránky anonymní dopis s Gregovým jménem. Greg byl pozván k zástupci ředitele školy, aby anonymní obvinění vyvrátil nebo aby se přiznal. Greg se snažil problém řešit, umyl skvrny a myslel si, že je už všechno v pohodě, ale mýlil se. Když přišel domů, nikdo nebyl doma, ale na dveřích byl lístek od policie. A ještě ke všemu přišla sněhová kalamita. Bylo tolik sněhu, že zrušili i školu a Greg měl příliš mnoho času rozmyslet si, jak to vysvětlí policii a doma. Hodně se toho bál. Sníh vůbec netál, ještě ho přibývalo. Greg musel řešit další nepříjemnosti. Ta první: Půda sníh nevstřebala a voda natekla do pokoje Rodricka (jeho bratr), ten se musel přestěhovat do Gregova pokoje.Ta druhá: Maminka zapomněla nakoupit jídlo a nebylo co jíst. Všichni měli všech už plné zuby, měli ponorkovou nemoc. Nakonec sníh přece jen roztál a všechno dobře dopadlo. Policie přišla do domu k Heffleyům, ale z úplně jiného důvodu, sbírali hračky pro sirotky. Nikdo už nic neřešil. Gregovi se ulevilo.


Jazyk je převážně spisovný, v textu se ale vyskytují i nespisovná slova. Věty jsou spíše kratší. Kapitoly tam nejsou, ale popisovány jsou jednotlivé dny - forma deníku. Je to próza, epika. Text doplňují vtipné ilustrace. Je to humor pro děti.

Knížka mě zaujala, byla zábavná, bavily mě i předchozí díly, které jsem přečetl.

1 27.12.2013

Knihu Bylo nás pět jsem začal číst po shlédnutí televizního seriálu, který mě moc bavil a každý týden jsem se na něj těšil.
Číst knihu bylo obtížnější než se dívat na televizi, ale příběhy a dobrodružství, které Petr Bajza prožíval spolu se svými kamarády, mi za trochu námahy stály.

Představoval jsem si sám sebe v partě pěti kluků, některé situace bych s nimi prožil moc rád. Moc mě nebavily číst sny v horečce, ale to, co kluci prováděli panu Fajstovi, mě vždy rozesmálo.

Moc se mi líbilo, jak hrál bratr Petra Bajzy na housle, protože sám jsem do houslí v době, kdy byl seriál v televizi, už chodil a chodím dodnes, přál jsem si hrát jako on, víc jsem v té době cvičil.

Knížku bych si přečetl ještě někdy znovu, až budu starší, stala se mou oblíbenou.

3 18.09.2013