pipetion
komentáře u knih
Spin
Robert Charles Wilson
Skrytý souboj vědy (Jason) a víry (Diane) a Tyler měl od každého něco ...
Líbilo se mi, jak během těch třiceti let byla vykreslena povahová změna Simona - ze sebevědomého muže se stal ustrašenec bez radosti ... (že by kritika věřících?)
Z knihy jsem si vzala, že umět si užívat života, je velký dar.
Zajímavé téma. Knížka byla vtipná. Někdy jsem ale přeskakovala, hlavně popisné pasáže.
Kvalitní sci-fi, ale hodně také o mezilidských vztazích (vztah rodičů a dětí, sourozenecký a různé milostné vztahy).
Wilson si chytře zvolil za vypravěče lékaře, který o fyzikální podstatě Spinu a dalších jevů neměl ani páru (a Jason mu v mnoha situacích říká, "to bys nepochopil"). Autor se soustředil spíš na to "proč" než "jak" se to stalo. Ale zase na konci to bylo spíš o "jak" a ne "proč".
Ostrov včerejšího dne
Umberto Eco
Přeskakovala jsem. Některé úvahy a popisy byly únavné. O děj ani tak nešlo. Oceňuji jeho smysl pro humor (velká radost, když mi něco došlo). Bylo podnětné číst si o myšlení lidí 17. století (to co nyní považujeme za samozřejmost nebo pitomost) a také o jejich vnímání, které bylo plné symbolů. Docela mě zaujalo, na co vše Roberto vzpomínal, protože jeho minulost se stala jeho záchranou. Hm, a to je asi všechno, ke knize se vracet nechci a kdybych Ostrov četla jako první, byla bych vůči Ecovi ostražitá.
Lucemburská zahrada
Michal Ajvaz
Byla jsem zvědavá (ML 2012), ale docela jsem se při čtení nudila. Magický realismus neodmítám, ale nepřišlo mi to moc snové natož hluboké. Líbil se mi však bohatý jazyk a hezké metafory. Jiný pohled na svět. O lásce a jejích podobách a proměnách. O strachu. O touze po změně? O tom jak podvádíme sami sebe. PV: "Paul je profesorem filozofie na pařížském lyceu, na které nastoupil hned po skončení univerzity a kde učí už sedmým rokem; teď je právě doma, protože je první den prázdnin, půl deváté odpoledne."
Neviditelný
Mari Jungstedt
Průměrná detektivka. Za vraždami tří žen se skrývá dávná šikana ve škole. Vrah obviňuje svou matku z lhostejnosti. Matka je vším vinna. Otec nikoliv. To je to jediné, co mi z knížky utkvělo.