MUNRO komentáře u knih

Obsáhlý dvousvazkový přepis deníků Norského kapitána Sverdrupa o výzkumu a mapování Grónských území.Skupina vědců,polárních badatelů a jednoho lékaře(který však relativně krátce po dosažení Grónských břehú umírá)na legendární lodi Fram křižují pobřeží Grónska a ze zakotvené lodi po čtyři roky(tak rozhodla příroda)podnikají výpravy na místa málo,či vůbec neprobádané.Kapitán Sverdrup vypráví o sáňových výpravách velmi poutavě,líčí o stovkách různorodých lovů na medvědy,Tuleně,soby,pižmoně,zajíce,vlky,nebo různé druhy ptáků,ať už z důvodu obživy,nebo jen pro zábavu.Jakousi jednotvárnost čtyřletého putování zmrzlou krajinou občas rozdrobily různé zajímavé i neveselé příhody jako třeba návštěvy eskymáků,setkání s Robertem Pearym(rovněž bádajícím toho času v Grónsku),nebo dvě nepříjemné ztráty jeho druhů.Badatelé neustále bojují s rozmary počasí,táním ledu,dotěrnými medvědy a vlky,s neposednými smečkami svých psů,různými nemocemi a zraněními,takže publikace navzdory obsahu nenudí.Samozřejmě,jde o cílovou literaturu.Každý ze svazků má přes 500 stran a obrovské množství přetištěných fotografií a kreseb+každá kniha obsahuje jednu velkou mapu.Pro mne jako milovníka daného žánru naprostý skvost!

1 23.03.2021

Je obdivuhodné,co a kolik toho je Lucie Výborná v životě obětovat svým lezeckým pohnutkám.Autorka je evidentně ve svém vnitřním světě spojena s horami neuvěřitelným způsobem,až to na mě působilo dojmem jakéhosi opomíjení své vlastní rodiny,svého soukromého života,své dcery.Naopak se nebojí věci nazývat,tak jak je vidí sama ve svém nitru.Bez servítků,bez samozalíbení se.Nebojí se přiznat obavu(nechuť?)z návratu do "normálního běžného"života plného přetvářek a milosrdných lží,natvrdo popisuje ( pro ni vnitřně osvobozující) drsnou realitu těžkých podmínek při putování Arktickou krajinou(minimum hygieny,totální absenci soukromí,skladování exkrementů,atd.),což sem tam okomentuje jadrnou češtinou,tak jak se na opravdového horala sluší.Vadili mi na knize jen dvě věci.Za prvé,až příliš filozofických zamyšlení se,kterých je v knize opravdu nad rámec a za druhé oproti oficiálním rešerším o knize velmi skromná část o Havaji.Té autorka věnuje jen několik stran,což pro mne bylo velkým zklamáním.Celkově tiše závidím Lucii jejím možnostem navštívit všechna ta nádherná místa na zemi!

3 27.12.2020

Pro mne velké zklamání.Za prvé kniha jako taková je velmi zmatečná a neuspořádaná.O případech samotných se toho člověk také moc nedozví,v jedné kapitole se nesmyslně politikaří,což mně osobně přijde až hloupé.A za hlavní a naprosto klíčový problém považuji fakt,že autor společně s panem Markovičem prakticky ve třetině knihy oslavují vraha šestnáctileté holky,bratříčkují se s ním,uctívají ho..Z toho je mi na zvracení a knihu mi to naprosto znechutilo.Ten sadistický odpad nosí u sebe nůž,plánuje vraždu,kterou nakonec vykoná na naprosto nevinné šestnáctileté holce a pánové Šámal s Markovičem ho považují za -cituji-"formát","pan Někdo!","silná vůle a silná osobnost","pan člověk",atd.To je neuvěřitelný!!Pan Markovič u mne skončil.Jak se asi mají cítit příbuzní té holčiny,když po tom všem co si museli vytrpět najednou čtou o tom,že "člověk"který jim ubodal dítě je "pan Někdo?".Jsou Ti dva autoři vůbec normální?Že prý si vrah trest odpykal a chová se slušně?A co ta holka?Té nikdo druhou šanci dát nemůže,nemůže na svět přivést děti,byla zabita brutálně a plánovaně,tak proč by jí měl dostat její vrah?To tady budeme uctívat vrahy dětí?..

4 22.01.2018