MD.Maja
komentáře u knih
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Letos bohužel již druhá kniha, u které jsem naletěla na marketing a nádhernou obálku. Knize chyběla jedna zásadní složka, a to děj.
Po celou dobu čtení jsem čekala, když se konečně NĚCO začne dít. A když už problém nastal, byl vyřešen tak neskutečně rychle a až neuvěřitelně lehce, že to žádné oživení děje ani nebylo.
Pro někoho možná miloučké čtení, ale mě sem zatáhly recenze ve stylu "nejlepší kniha roku", kterým po dočtení úplně nerozumím.
Divoká říše
Stacey Marie Brown
(SPOILER) Normálně recenze nepíši, ale přiznám se, že jsem hodně dlouho nezažila takové zklamání. Kniha byla velmi propagovaná a často jsem četla, jak je perfektní. Navíc má nádhernou obálku, takže jsem neváhala a koupila si ji.
Čtivá je, o tom žádná, přečetla jsem ji v podstatě na jeden zátah, i když ke konci už jsem měla chvílemi problém se ovládnout, abych ji nezahodila.
Začnu s Brexley, které sebevědomí rozhodně nechybí. Má perfektní postavu, kterou jí všichni závidí, a dokonalý obličej. Neustále připomíná, že nepotřebuje ničí pomoc, je tak silná, že zvládne opakovaně zadržet i zvratky v krku, aby neukázala svoji slabost. Bohužel k tomu všemu postrádá i zdravý rozum, přes veškerý trénink se nechá lehce vyprovokovat a v neposlední řadě myslí dost často jenom rozkrokem. Naše hrdinka se nebojí fantazírovat kdykoliv a kdekoliv, klidně i s puškou u hlavy. Bizár.
Druhou hlavní postavou je Warwick, chodící hromada testosteronu, kterému by všichni nejraději vlezli do postele, v tomto případě do cely nebo do sprchy. Když se nad tím zamyslím, tak je to typický hlavní protagonista románů, který může mít každého, ale všímá si jen hlavní hrdinky. Nicméně si i přes velké sexuální napětí drží stále odstup. Vlastně mi nijak zvlášť nevadil nebýt Brexley a jejích představ.
Vedlejší postavy byly v pohodě, neměly moc prostoru, takže o nich skoro nic nevíme, ale to se může v dalších dílech změnit, pokud se vůbec ještě objeví na scéně. Minimálně Cadena určitě ještě potkáme, protože je největší láskou hlavní hrdinky. Což je další část dohánějící čtenáře k vytrhání vlasů. Když hrdinka zrovna netouží po Warwickovi, vzpomene si Cadena. Ach...
Téměř celý děj se odehrál ve vězení, o kterém víme spoustu, ale o světě jako takovém zatím vůbec nic. Každý popis vyvolá jen hromadu otázek a žádné odpovědi.
Možná proto mě závěr knihy tak zmátl. Předvídatelnost je jedna věc, ale vůbec mi nedával smysl. Předpokládala jsem, že vládce (ať už lidí nebo víl) má nějakou moc, proto je přeci jen zvolen a následován, ale na vězení se žádné pravomoce evidentně nevztahují. Tento svět ale stvořila autorka, která všechno snad vysvětlí v dalších částech příběhu.