mara211 komentáře u knih

Slovy klasika... "Kdyz my nesmime ani naznacovat...." :) no ale ja musim. cekal jsem na dalsi dil, protoze prvni nechal spoustu veci nedoresenych, respektive jsem si chtel nektere veci vychutnat vice. Clerien nezklamala a zazitek mi doprala. V knize se to hemzi spoustou potvor, jejichz jmena musela autorka dlouho vymyslet. O to roztomilejsi ale jsou a nepochybuji, ze Sášeň mi v pameti zustane jeste hodne dlouhou dobu. Kdykoli vidim novozelandske All Blacks na hristi, jako bych v jejich Haka videl ritual samotnych Tarasku. Zen je v teto knize o neco mene, ale o to lepe vykreslene a pritazlivejsi. Mortifer zatim nestihl zestarnout a zmoudret, ale sam v sobe bloudi o poznani mene. No a hlavni bad ass guy? ...my nesmime ani naznacovat. Diky Clerien

Knihu jsem docetl pred par dny a musel jsem docasne i upozadit rodinu a povinnosti, protoze jsem proste nemohl prestat. Cte se to jednim dechem a Lukovi se neda nefandit. Pribeh je pestry, odehrava se na rade mist a ctenari je doprano seznameni se se spoustou dalsich postav, jejichz charaktery jsou skvele vykresleny. Uz tu nekdo zminoval kocoura, jakozto jednoho z hlavnich protagonistu. Je to tak...a pri cteni jeho chovani mate pocit, jakoby jste sledovali sveho vlastniho domaciho mazla. Naprosto ze zivota a hodne jsem se tomu nasmal. Castecne si pripadam, jako v nejake RPG, kde se snazite vypiplat svou postavu a obcas ji doprat i nejakou tu zabavu. Luka skutecne roste pred ocima (magicky, fyzicky i osobnostne) a uz se moc tesim, s cim novym prijde dalsi pokracovani. diky za zazitek Clerien.