Lasiodora
komentáře u knih
Čarodějova učednice
Amy Wallace
Podle mě velmi dobrá kniha, která střízlivě vyvažuje (až převažuje) "kult a filosofii" , které Castaneda svými knihami šíří. Přiznávám, že i mě velmi oslovil. Proto jsem hledala taky knihy o něm a přečetla jsem tak tituly od jeho společnic - Florindy Donnerové a Taishy Abelarové. Doporučuju si je přečíst před tím, než se pustíte do tohoto díla, souvislosti jsou pak od počátku srozumitelnější, jelikož jsou jedněmi z ústředních postav. Každopádně jsem fakt ráda, že se Amy Wallacová odhodlala toto dílo vydat a být v něm otevřená. Z Castanedy se stal poměrně typický sektářský guru s manipulativními technikami, nad kterými zůstává rozum stát (a zejména nad tím, jak bezvýhradně ho "následovníci" z vnitřního kruhu přijímali)... Ale posuďte sami:-)
Hadí žena
Hernán Huarache Mamani
Tak z mého pohledu je kniha docela dost velkým zklamáním. Zejména ve srovnání s Kuranderou. Tu jsem četla už v roce 2012 a velmi mě oslovila. Je to už přece jen nějaký čas, tak nevím, jestli by mě oslovovala i tedˇ. Nicméně Hadí žena byl pro mě příběh o hluboce nezralé, zoufalé a závislé osobě a jejímž neustále se opakujícím "záchvatům" závislosti bylo věnováno mnoho zcela zbytečných stran. Na několika místech pro mě děj zcela ustrnul právě pro opakující se výlevy. Několikrát jsem knihu odložila, protože mě to fakt otravovalo. Velmi zajímavé ale bylo, jak takováto osoba ve velmi krátkém čase náhle zvládala velké výzvy. Ne, že by to nebylo možné. Jen na mě působilo dost nevěrohodně to podivné slepování zoufalky a hrdinky. Chápu, co tím chtěl asi autor říct a je mi jasné, že ta kniha musí oslovovat spoustu ženštin, protože závislé emocionální projevy - i skryté - jsou v naší společnosti velmi běžné. Kdekterá se v tom najde a je jí určitě podporou, že se s tím dá něco dělat, když to přece zvládla i LARA z Itálie. Nicméně pro mě je to nerealistická, prvoplánovitá slátanina, ze které je navíc cítit, že to psal chlap.
