karaliene komentáře u knih

King si laťku nasadil hodně vysoko - a s každou jeho další knihou se zvyšují mé obavy, že už ji nepřeskočí. Ani Právo nálezce mě nenadchlo, přišlo mi prostě mdlé: uondaným dějem, nedotažením postav (což autor obvykle moc dobře umí - tady si pohrál jen s Morrisem), nevyužitím potenciálu námětu (ano, i King umí psát o ničem) a tak...
Díky prvním 20 a posledním 50 stranám, které měly neuvěřitelný spád, hodnotím 3*.

16.12.2020

Čtenář se neubrání srovnání s první autorčinou knihou (zvlášť přečte-li obě v rozmezí 30 hodin)...a já musím s velkým potěšením konstatovat, že mě pokračování příběhu mile překvapilo. Autorka dozrála nejen písemným projevem, ale především osobnostně: nevrací se nutkavě ke svým chybám, nemá potřebu je omlouvat a před čtenářem či okolím ospravedlňovat svá rozhodnutí, kniha je stručnější, ale výživnější. Jakoby paní Janáková najednou dokázala zacílit a proniknout rovnou k jádru vztahu/interakce/introspekce.
Z knihy čiší opravdová svoboda a spokojenost.
Děkuji autorce za sdílení.

19.11.2020

Je to jedna z těch knih, kdy v popředí stojí autorův mistrný spisovatelský um na úkor všeho ostatního. Obsahem mě kniha nenadchla, i onu zde často zmiňovanou psychologii postav si dovedu představit hlubší, i.e. méně popisující chováni a více analyzující prožívání, ale takřka u každé věty jsem se zalykala potěšením z četby stylisticky dokonalého textu. Málokdo umí psát jako Dostojevskij.

13.05.2020

Po Vetřelci, který mě místy až nudil, je Temná zahrada poměrně chytlavým románem, přestože lze s klidem přeskočit několik desítek úvodních stránek, aniž by to bylo čemukoliv na újmu. Děj ma z hlediska napětí stoupající tendenci, možná až překotně vrcholící v poslední části knihy.
Nicméně Tana French i tentokrát prokázala, že umí psát, a že - v tomto případě - i slabší dějovou linku dovede vyšperkovat a povznést na nadprůměrnou úroveň.

21.01.2020