kaculi komentáře u knih

Deset žen mne naprosto pohltilo. Marcele Serrano se podařilo na nevelké ploše vždy několika desítek stran postupně (a troufám si tvrdit, že mistrně) zachytit životní příběhy devíti žen rozdílného věku a postojů, pocházejících z různých podmínek, jež kromě ústřední postavy celé knihy, jejich terapeutky Nataši, a pocitu osamělosti ve světě, spojuje zároveň i jakási nevyslovená touha po životě a odvaha, s níž čelí každému dalšímu dni.
Postavy na mne působily velmi uvěřitelně a živě, včetně jejich terapeutky (přece jen jsou psychologové taky jenom lidi:-)), a plně sympatizovat jsem nedokázala ani s jednou z nich, neboť jsem se v něčem (ve vyřčené větě, určitém názoru, náhledu na svět, části jejich příběhu) ztotožnila s každou. Ženy si mne získaly svojí upřímností a všechny mne něčím obohatily.
Když to zkrátím, nejvíc na mne (tedy kromě samotného námětu knihy, a podle mého názoru také velmi zdařilé jazykové stránky) zapůsobilo poselství skryté mezi řádky, které mě současně jen utvrdilo v mém přístupu k lidem: nesuď člověka, nenahlížíš-li jeho život jeho očima.

2 08.08.2016