Jílek_K._Ondřej
komentáře u knih
Mont-Oriol
Guy de Maupassant
Hezky popsaná atmosféra lázní, parků a vyšší smetánky. Příběh mi nic nedal, je to hezky napsaný, ale jediný, co jsem si zapamatoval byl ten střelným prachem roztrhanej čokl a scéna s výplachem žaludku. **, znovu bych si to nepřečetl.
Chudí lidé
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
(SPOILER) Chudí lidé; Fjodorova prvotina – a je to asi znát. Nečte se to jako jeho ostatní knihy, ale čte se hezky a plynně. Kniha je psána ve formě krátkých dopisů, na které si postavy navzájem odpovídají, takové knihy se čtou hezky. Ani jedna z postav mi nebyla nijak zvlášť sympatická, celý příběh se točí jen kolem nich dvou: slečny a pobudy. Slečny mi bylo líto, ale možná je dobře, že si ji ten boháč nakonec odvezl. Chlap se jenom lituje, kupuje ji cukrkandl a vyhýbá se společným návštěvám. Její životní příběh bylo to jediné, co mě z knížky skutečně zaujalo, osud jí rozhodně neustlal na růžích. Naopak, přišlo mi, že chlapova odezva na její srdceryvnou story byla jen „politováníhodná“ slátanina. Fňukna ten chlap. Taky ji furt něco kupuje a škudlí, anebo to propije? Závěr knihy se povedl, ale overall ***. Jak se ti dva vůbec dostali k tomu, aby si začali psát?
My
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
(SPOILER) Po přečtení knihy jsem si (jak to dělám po každé přečtené knize) přečetl pár recenzí zde na databázi. Zjištění, že, byl román napsán ve 20. letech minulého století mě velice zaujal. Orwell se tedy tímto románem inspiroval, a ne naopak. Podobnost s 1984 jsem jasně vycítil.
Jména postav podle písmen bylo zapamatovatelné a těch postav bylo celkově v příběhu docela málo. Popis situací matematickými funkcemi a postupné odhalování pravdy, které kolem sebe hlavní hrdina odhaloval krásně vykrystalizovalo v jeden celek a já přímo cítil, jak do sebe zapadají ozubená kola jeho myšlenek. Nedělalo mi problém si svět z přímek a skla představit, hezky byl popsán i „změť a chaos“ našeho přítomného života zobrazeného pomocí starodávného domu.
V jednotlivých pasážích jsem se ale ztrácel, nedokázal jsem si pořádně představit popsané situace a místa, ve kterých se postavy nacházely. Padající trojúhelníky z nebes – přirovnání pocitu, či skutečný popis děje události? Musím ale uznat, že některé pasáže na mě zapůsobily: např. přímé dotlačování společnosti, či dětí na tu jejich "oblbovací" operaci. Zapůsobily i děsivé představy např. naftové potravy, sexuálních povolenek a izolující Zelené stěny.
Hodnocení ****, a taky jsem moc nepochopil proč ten Integrál vůbec stavěli.
451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
Možná jsem si od knihy sliboval víc, ale místy jsem se v ději ztrácel a popsané pasáže se mi zdály nedostatečné - nedokázal jsem se sžít s hrdinou, nebo jsem si neuměl situaci pořádně představit.
Jsem si jist, že knihu si přečtu ještě jednou a ohodnocení jednoho dne změním. Pro tentokrát jsou to tři hvězdičky, což je mi vlastně líto.