JanaPardus
komentáře u knih
Foukneš do pěny
Radka Třeštíková
Radku Třeštíkovou jsem poprvé zaregistrovala ve Stardance a byla mi tam silně nesympatická - taková protivná, vztahovačná, sebelítostnivá. Takže jsem pak ani neměla potřebu si od ní něco přečíst.
Tuto knihu jsem dostala jako dárek a řekla si, proč ne, dám tomu šanci, třeba mě překvapí ???? Po prvních strankach jsem si říkala, na čem asi Třeštíková frčí, protože jsem nerozuměla ničemu, žádné pseudointelektualní metafoře, kdy a kde zrovna v příběhu jsem, co to ta hrdinka proboha dělá... Nicméně četla jsem dál, asi ze zvědavosti. Hrdinka mi byla nesympatická snad ještě víc než sama Třeštíková osobně, ale v příběhu jsem se celkem rychle zorientovala a začala chápat, kam autorka míří. V druhé půlce už se knížka četla opravdu dobře, příběh odsýpal a Vlaďky mi začínalo být víc a víc líto. Zejména její vztah s Robin mě jako matku opravdu místy až trýznil. Spěchala jsem do konce doufajíc, že alespoň tato linka příběhu dojde nějaké katarze, že jejich láska dostane možnost se rozvinout.... A ono nic. Konec nijaký, mám pocit, ze mě o něj Třeštíková připravila, když už jsem s ní strávila tolik času, takže bohužel u mě žádné plusové body nezískala ????
A ta scéna s porodem - to jako vážně?? Radko, vždyť jste rodila, to si fakt představujete, že má žena během porodu čas ještě na žárlení a řešení vlastního manžela a matky? Navíc proč by Vlaďka, hrdinka s nutkavou potřebou kontroly, rodila doma? To byla snad nejblbější scéna z celé knížky.
Ale abych jen nekritizovala, emoce to ve mně zanechalo, jinak bych neměla potřebu psát tenhle komentář ????
