hermantomass hermantomass komentáře u knih

☰ menu

Ruzká klazika Ruzká klazika Daniel Majling

Nedávno jsem přečetl již podruhé, autorův smysl pro humor mě opět dostal. Z povídek sává nenucenost, černý humor, "hnědý" humor, hravost, ale i znalost té skutečné "ruské klasiky" - témat, formy... vesměs všechny povídky stály za to, i přílohy, které Daniel do knihy umístil. Výborná kniha na cesty nebo jako oddychovka.

24.05.2020 5 z 5


Pijan Pijan Hans Fallada (p)

Výborná kniha. Autor brilantně... čtivě a realisticky dokázal popsat rozklad každodenního života standartně žijícího obchodníka. Ač s alkoholem nemám podobné zkušenosti, vypravěči absolutně věřím. Román jsem vnímal trochu i jako sondu do německé společnosti Výmarské republiky (teda tam jsem to situoval, nepamatuji si zda byl příběh chronologicky ukotven). Oblíbená postava - polský podnikavec. Závěr velmi vypjatý, výborně ukončený - rád bych ovšem četl dále! Ex post jsem si četl něco o autorovi - koukněte. Doporučuji, zejména lidem, kteří příliš nechápou jak to s vrcholovým polejváním jazyka chodí nebo těm, co si chtějí zkrátka příjemně počíst.

12.05.2020 5 z 5


Možnosti milostného románu Možnosti milostného románu Jan Němec

Asi tak - po prvních stránkách jsem to chtěl zavřít. Nejsem zas takový patriot, ale ani Jan Balabán by v několika slovech tak rezolutně „nepoj*bal“ Ostravu. Představování hrdiny trochu chvástavé – zejména v první půli knihy.
Ok, nebudu tzv. hejtr
Líbily se mi takové ty kunderovské části v esejistickém stylu, některé byli dobře usazené a nápadité. Ta sebeprezentace hrdiny. Občas příliš poukazoval na osvojené vědomosti, vytahoval jména myslitelů dnes nepostradatelných pro práce v humanitních „pavědách“ jako Foucaulta, Bourdieu atd. – zároveň se však hrdina/autor proti teoretickým konceptům ohrazoval. Také své ego ošacoval blízkostí s již zmíněným Janem Balabánem či rovněž zmíněným Kunderou… nebudu spojlerovat.
Rétorická uzavřenost – vzpoura proti postmoderně - COME ON! Hipsteřině - kde se hrdina proti této entitě implicitně vymezuje, tak explicitně poukazuje na to, jak „neotřelý“ hipster vlastně je. K tomu ještě poznámka: myslím, že člověk Janovy i mé generace si dokáže představit muže před zrcadlem v červených fuseklích, ale naopak si musí googlovat to, co je Barbarella.
Román jsem dočetl zejména pro literární zručnost a nejrůznější práci s textem – bonmoty typu „minulost nemůžeš osvobodit, tak jako Normandii“ nebo střídání vypravěče. Rovněž tu nepochybně byla má zvědavost a hlavně jsem měl pro hrdinu/autora pochopení jako asi hodně lidí, přeci jenom šlo o popis fenoménu, kterým si víceméně projde každý. Myslím tím rozchod, nikoliv pornománii… i když… V hodnocení také beru v úvahu též autorovu odvahu a smysl pro detail, který výrazně převyšuje román jako celek.
Otázka pro Ninu: byla jsi Janovi po celou dobu děje věrná? Proč jsi ve skutečnosti opouštěla Jana? Otázka pro Jana: vystřídala na pomyslném piedestalu Ninu jiná žena? Jak s odstupem času tento román hodnotíš?

03.05.2020 2 z 5