GeorgiusClívus komentáře u knih

Knihu jsem přečetl celou, i když musím poznamenat, že většinu titulů z této edice vnímám spíše jako (svého druhu) encyklopedie, do kterých čas od času nahlédnu. Můj zájem o historii je směřován zejména k dějinám středověku a raného novověku, takže těch pár desítek stran, které výše zmíněná období popisují, slouží skutečně pouze jako odrazový můstek k další četbě. Souhlasím s komentářem uživatele Igor1311, že starší historii je v edici věnován poměrně malý prostor. Jak je v knize trefně napsáno, první část je zajímavá pro studenty historie a druhá část (zhruba od poloviny 19. století) zaujme spíše studenty politologie. Každopádně, kniha stojí za přečtení a určitě se k některým jejím částem budu příležitostně vracet...

2 09.03.2024

Při návštěvách knihkupectví jsem měl knížku několikrát v ruce, ale téma mě příliš nezaujalo. Později jsem na tento titul narazil kdesi v poznámkách pod čarou a přeci jen jsem se odhodlal k nákupu. Dnes jsem "Spojence i rivaly" dočetl podruhé a musím říct, že jsem touto knihou nadšen. Příjemné chronologické řazení kapitol, čtenářsky vstřícný autorský styl, velmi vyváženě zvolené množství zmíněných osobností i popisovaných událostí. A hlavně, samotný námět se (alespoň pro mne) ukázal jako nesmírně přínosný. Autor poutavě a fundovaně uvádí na pravou míru mnohé (v českém prostředí zakořeněné) představy o bohatství a moci katolické církve v pobělohorském období. Velmi zajímavé je sledovat složitou pozici pražských arcibiskupů ve vztahu k papežské kurii, řeholním řádům a panovníkům. Knihu opravdu doporučuji všem zájemcům o dějiny raného novověku. Velká pochvala (za tuto původně disertační práci) panu Petru Hončovi, který se v současnosti věnuje vzdělávání budoucích lékařů...

08.03.2024

Název zní lákavě. Bohužel tato kniha není monografií věnovanou Jiřímu Holíkovi a potažmo raně novověkému exilu. Jde spíše o edici Holíkových textů (bezmála 500 stran této publikace je v němčině). Nic proti tomu, badatelský přínos nepopírám, ale bylo by fér to uvést v anotaci...

03.03.2024

Koncept publikace je vynikající. Struktura kapitol je velmi přehledná a logická. Domnívám se, že výběr prezentovaných informací je většinou přiměřený, zohledňující omezený rozsah. Obrovským nedostatkem knihy je Bohužel redakční uzávěrka, která nastala v období probíhajícího Arabského jara, což knihu deaktualizuje. Přestože vydání není zcela aktuální, může stále sloužit jako užitečný základní přehled (spíše však o nedávné minulosti než o současnosti).

17.02.2024

Interpretace raně středověkých dějin je vždy problematická. Různí badatelé klidně mohou dospět k odlišným závěrům ze stejného souboru pramenů. Nic proti tomu. Bohužel v této knize jsou nepodložená tvrzení a čiré spekulace čtenáři vnucovány až příliš vehementně a vlezle. Neustálé kladení sugestivních otázek a opakování z nich (ne)plynoucích závěrů je otravné. Text se "snaží tvářit" jako odborný a opírá se o citace z dobových kronik, ale autoři se dopouštějí argumentačních faulů hodných spíše předvolebních brožurek...

04.02.2024

Brožurku občas používám kvůli první příloze (chronologické seznamy papežů a panovníků). Kdysi jsem prolistoval celou knížku a bohužel se v ní objevují chyby v letopočtech, takže hvězdičkami hodnotit nebudu...

Kniha se zaměřuje na období od 20. do 16. století před n.l.. V úvodu stručně seznámí čtenáře s typologií pramenů a hlavními výzvami studia Starověkého Předního východu. Kvůli omezenému rozsahu publikace jsou politické dějiny nastíněny jen velmi stručně. Největší pozornost je samozřejmě věnována hospodářství a státní správě, téma je však podáno velmi srozumitelně a čtivě. Oceňuji logické a systematické členění kapitol. Text je navíc vybaven velmi (ale velmi) bohatým a zajímavým poznámkovým aparátem, který na nesčetných konkrétních příkladech ilustruje a doplňuje informace představené v hlavním textu.

1 26.01.2024

Upřímně řečeno, kniha mě spíše zklamala. Samotné téma se zdá velmi zajímavé - Christianizace Irska a s ní spojená transformace raně středověké evropské společnosti, evoluce monasticismu, kontinuita antické vzdělanosti a umění.

Ovšem autor věnuje nastíněnému obsahu výrazně menší část textu. Mám také dojem, že kniha se nadměrně často opírá o citace z umělecké literatury. Vím, že nejde o odborný text, přesto mi vadí některé (snad až příliš sebevědomě prezentované) nepodložené závěry (zřejmě ne vždy nutně chybné).

Největší problém mám pak s autorským stylem (už samotný název knihy je poněkud nadnesený). Cahillův způsob psaní naznačuje umělecké ambice a místy zdůrazňuje spíše autorovu inteligenci a sečtělost na úkor obsahu. Jazykový projev mi připomíná některé knihy Martina C. Putny, jehož (na můj vkus až příliš ambiciózní) autorský styl mi také nesedí...

1 27.11.2023

"Sixta z Ottersdorfu Knihy památné o nepokojných letech 1546 a 1547," jejichž část (období od 2. června 1547 do 11. ledna 1548) tato edice obsahuje, byly dobovou obdobou samizdatu, nebylo možné je tisknout, a tak se dochovaly pouze v opisech.
Jde o velmi zajímavý historický pramen, ačkoliv z dnešní perspektivy se jedná o výrazně tendenční text, spíše politickou propagandu. Dílo obsahuje také autentické dokumenty a je místy doplněno o verše, má tedy i uměleckou hodnotu. Osobně jsem ocenil nejen relativně podrobný popis mnohdy skutečně hrůzných a ponižujících událostí, ale hlavně autentické svědectví o způsobu myšlení a vyjadřování pražských měšťanů.
Pro potenciálního čtenáře bude výhodou, pokud bude podrobněji seznámen se stavovským odbojem v roce 1547, ale pro porozumění (dobového - tedy náročnějšího) textu to není nezbytná podmínka...

26.11.2023

Nejde o klasický životopis či muzikologickou studii. Knížečka obsahuje Němečkovy osobní vzpomínky, případně informace, které získal takříkajíc z doslechu. Jako příznivec a (troufnu si říct) malinko i znalec Mozartovy hudby oceňuji zejména všudypřítomného ´´ducha doby´´ vzniku tohoto dílka - autor byl kupříkladu v hledišti Stavovského divadla během představení Figarovy svatby, které Mozart osobně navštívil. Sám uvádí, že v únoru 1787, ale ve skutečnosti to bylo v lednu. Podobné drobné nepřesnosti dodávají knize příjemnou neobjektivní autenticitu. Navíc zcela sdílím autorovo nadšení. 9/10

´´Vysokoškolská učebnice, vyznamenaná Stalinovou cenou 1. stupně.´´ Tato věta vystihuje vše. Knihu jsem v 90. letech (coby chudý student) koupil v antikvariátu (z mladické nerozvážnosti a zahanbující naivity) domnívaje se, že historie musí převažovat nad ideologií. Není tomu tak.