Ferofábus
komentáře u knih
Smršť
Václav Kaplický
Román Smršť je sice velmi krásně napsaný, ale historické skutečnosti tam jsou silně zkreslené až smyšlené. Žádná bitva u Chlumce ve skutečnosti nebyla. Vojáci několikrát vystřelili, zabili dva sedláky a ostatní se rozprchli a několik se jich utopilo v rybníku. Takže scéna, kde stateční měšťané bojují na barikádách je zcela smyšlená, ale na to má V.K. jako romanopisec právo. Vůdce povstání Antonín Nývlt už na podzim zase točil pivo ve své hospodě ve Rtyni.
Není římského lidu
Jarmila Loukotková
Je zajímavé porovnávat román J. Loukotkové s Quo Vadis H Sienkiewicze. I když oba romány jsou o stejném historickém období a konkrétních postavách, tak jsou přece jen rozdílné, ale oba stejně poutavé a krásné.
Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Prvním a druhým dílem jsem se dost dlouho prokousával, ale od třetího dílu to dostalo grády. Za nejlepší část považuji Věž vlaštovky.Teď se chystám číst samostatný román Zaklínač - Bouřková sezona.
Bídníci I.
Victor Hugo
Poprvé jsem četl na základní škole tu zkrácenou verzi. Později jsem si koupil dvoudílný román a dodnes patří mezi moje nejoblíbenější knihy. Všem, kteří mají tento román V.H. rádi doporučuji přečíst si román Laury Kalpakianové Cosette. Je to přímé pokračování Bídníků a velice mile mě to překvapilo. Vyšlo v roce 1996 v nakl. Baronet.
Křižáci
Henryk Sienkiewicz
Kdysi, jako kluk jsem na film Křižáci šel náhodou do kina. Film mě tak uchvátil, že jsem si hned půjčil v knihovně knihu a od té doby patří H. Sienkiewicz k mým nejoblíbenějším spisovatelům.
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Povídku napsal D.K. v roce 1959 a v roce 1960 byla oceněna cenou Hugo pro nejlepší sci-fi povídku roku. Po jejím úspěchu ji D.K. rozšířil a v roce 1966 vydal jako román. V roce 1969 zfilmováno pod názvem Charly(oskar) a roku 1999 zfilmováno podruhé.