BarusN komentáře u knih

K této knize jsem se dostala díky seriálu. Seriál mě naprosto uchvátil a ůplně jsem si ho zamilovala! A když jsem zjistila, že je podle knižní předlohy, samozřejmě jsem neváhala a hned jsem si ji chtěla přečíst.
Je pravda, že já mám takové pravdilo, a to nejdříve přečíst knihu a až poté se dívat na film nebo seriál. Mám totiž vždy pocit, že pokud bych to udělala obráceně, pokazím si tím dojem z příběhu. Protože, co si budeme, kniha je ve většině případů mnohem lepší než film a když se nejdříve podívate na film nebo seriál, uděláte si nějakou představu. A i když je poté kniha lepší, stále se Vám promítá v hlavě ten film nebo seríál a už to čtení není úplně ono. :)
U knihy Vévoda a já jsem se ale skutečně bála, abych nebyla z knihy zklamaná, protože seriál jsem si opravdu zamilovala.
Nakonec jsem ale neodolala a začala jsem číst. I když v knize je možná méně zápletek, kdy se o vedlejších postavách dozvídáme docela málo, a příběh je nejvíce zaměřený na Daphne a Simona, tak mi to v ničem nevadilo. I v knize se toho hodně děje, některé momenty jsou odlišné od seriálu, ale autorka umí psat velice poutavě a také humorně. Několikrat jsem se u knížky od srdce zasmála. :) Navíc jsem zde v některých chvílích mnohem lépe pochopila chovaní a cítění postav.
Knížku jsem jedním slovem opravdu zhltla stejně jako seriál. Jedná se o jeden z mála příběhů, který se mi líbí jak v seriálové podobě, tak i v knižní.
Určitě se chystám číst další díly série. :)

1 26.01.2021

O tomto příběhu jsem vždy věděla, že existuje. Občas jsem viděla úryvek filmu v televizi. Ale nikdy jsem neviděla celý film, takže jsem vlastně dlouho ani vůbec netušila o čem celý příběh je, a ani mě nějak nelákalo to zjistit.
Až jednou, když jsem měla před maturitou, nám film pustili v hodině literatury. A já jsem celý film uplně hltala od začátku do konce. Nevěřila jsem tomu, jak jsem celá ta léta předtím mohla tento příběh ignorovat a řekla jsem si, že jednou si určitě pořídím knihu a přečtu si ji.
Pak ale přišly maturitní zkoušky, dlouhé prázdniny a volno. Takže jsem se k příběhu opět nedostala. :D Gatsby mě ale tenkrát natolik ohromil, že jsem na něj nezapomněla, koupila jsem si ho asi 2 měsíce po prázdninách a těšila jsem se, až začnu číst.
Knihu jsem nakonec zhltala ještě víc než ten film a úplně jsem si ji zamilovala. ♥ Nutilo mě to po přečtení neustále přemýšlet nad tím, co všechno se nemuselo stát a stalo se, celkově to ve mně probouzelo mnoho pocitů a ještě teď, týden po přečtení, mám Velkého Gatsbyho v myšlenkách. Stále přemýšlím jak je možné, že nějaký příběh může být tak krásný, a zároveň tak smutný :/ :) Určitě se k němu někdy vrátím. :)