Hezy diskuze u autorů

Veliký sběratel ústní lidové slovesnosti. Jeho knihy jsou moc krásné. Jeho vyprávění je prosté, srozumitelné a přesto silné. Ilustrace Josefa Weniga v jeho knihách jsou nádherné. Knihy českých pověstí Adolfa Weniga patří k mým nejoblíbenějším v mé knihovně. Ať už se jedná o staré či nové výtisky.

Když jsem jako dítě ve školce poprvé uviděl ilustrace Jiřího Wintera Neprakty, tak se mi otevřel svět literatury a žádným ilustracím jsem jako malé dítě nerozuměl tolik, jako ilustracím tohoto velikého umělce. Byly pro mne plné dobrodružství, všedního života, oddechu, klidu a legrace a tajemna zároveň. Bylo v nich přesně to, čím sám malíř žil.

S Miloslavem Švandrlíkem a Jiřím Winterem Nepraktou jsem už ve školce a poté v prvních třídách na základce začal objevovati svět literatury a knížek. Kolegyně mé mamky mi jako malému tyto knížky ráda půjčovala a já si v nich s velikou radostí čítal. V knihovně jsem byl stálým zákazníkem, který si půjčoval Kopyta a Mňouka. Byla to pro mě krásná relaxace. Vždy když od Miloslava Švandrlíka něco vyšlo, hned jsem si to šel koupit a o vánocích byla nutnost nalézti pod stromečkem nějaké horory od tohoto výborného humoristy. Ačkoliv se léta pomalu a rychle sunou dopředu a literární obzory jsou poněkud rozšířenější, pokaždé netajím svoji dětskou radost, která se objeví vždy s každým nově vydaným výtiskem hororů Miloslava Švandrlíka s ilustracemi Neprakty či dnes už jeho žáka, René Janoštíka. Jakoby ty staré povídky už mnohokrát tištěné stále pro mne byly něco nového. Poté si vždy s tou dětskou radostí knížku musím koupit, neboť v sobě opět nacházím malého kluka.

Nákres slovanského bájesloví je v našich zemích vskutku unikátní prací tehdejší doby. Její bohatý démonologický obsah je veliký a člověk se v této knize dozví mnoho zajímavých bájeslovných představ, které už po dlouhá léta zahalila mlha času.

Knihy tohoto sběratele pověstí s básnickou duší jsou okořeněné velice barvitým a poetickým vyprávěním, ve kterém je cítit obrovská láska k naší vlasti. Výtisky bývají obohaceny nádhernými ilustracemi mnohých ilustrátorů, mezi nimiž je hlavně Stanislav Hudeček.

Velice bohaté jsou sběry pohádek, pověstí a lidových pověr tohoto ku naší škodě dnes již zcela
zapomenutého folkloristy, jehož knihy jsou po antikvariátech velice těžko sehnatelné. Avšak mne se podařilo několik jeho dnes již vzácných výtisků sehnat a byl jsem velmi potěšen, jaký bohatý materiál tento spisovatel nashromáždil, ať už se jedná o jeho jednotlivé články, které nalezneme v dříve známých časopisech, do nichž též hojně přispíval. Musím zde uvést například první ročník Českého lidu, kde se nacházel jeho článek s bohatými sběry lidových pověr a pověstí o vodnících, pojmenovaný „Vodník v podání lidu českého“. Pokud si snad někdo všimne tohoto komentáře a bude vlastnit nějaké výtisky Josefa Košťála, budu velikým zájemcem o tyto knihy!

Ten, jenž mi ukázal světlo poezie a probudil tak ve mne lásku k našim národním pověstem, k naší přírodě a k našemu lidu. Velikou úctu chovám k tomuto velikému muži naší vlasti. Muž, kterému se podařilo vnésti svému lidu do jeho podvědomí romantickou krásu našeho kouzelného bájesloví a našich drahých pověstí, které divotvorně ve svém spojení s romantikou našich krajů, blahodárně působí na duše těch, kteří k těm květům přivoní.

Podle čtení jeho knih jsem též usoudil, že Otomar Dvořák musí být jistě člověk s obrovskými znalostmi. Muž, který velice naslouchá krajině a snaží se jí porozumět. Četl jsem od něj jen pár knih ale dovedu ho zařadit mezi své oblíbené autory, jelikož knihy jsou krásně čtivé, nesou v sobě poutavou atmosféru našich záhadných krajin a velice mne potěšili už jako malého kluka a těší mě dodnes.