escritora diskuze u autorů

Jan Noha je básník, který je některými lidmi u nás mylně vnímán za prorežimního autora vlastně jen kvůli jeho jedné, dříve často v televizi recitované básni: "Byl únor v Čechách" - ta je ovšem - ironií osudu - vlastně lyrickou básní. Není zdaleka tak bojovná jako básně některých vážených autorů, v jejichž verších se to soudruhy (Staliny apod.) jenom hemžilo. Takový Jan Noha nebyl. Málokdo ví, že tento člověk byl ještě před II. Světovou válkou vyhozen z Komunistické strany a označen za Trockistu, když pravdivě informoval o situaci v tehdejším Sovětském svazu. Později, po II. Světové válce, ho vzali zpět, protože potřebovali jeho zkušenosti typografa ve Státní tiskárně, kde byl opravdu dobrým ředitelem. Potom, až do začátku 60. let statečně podporoval své kolegy, kteří nemohli oficiálně vydávat své knihy, pomáhal je vydávat v SNDK pod pseudonymy, a za to byl zbaven postu ředitele tohoto Státního nakladatelství dětské knihy (později ALBATROS) a pronásledován Státní bezpečností. Byl zklamán vývojem režimu a to ho zlomilo, nedožil se ani Pražského jara. Na sklonku života psal výhradně intimní lyriku a básně s duchovním přesahem. A co se týče "dělnického básníka" - v útlém mládí jim opravdu byl, možná jako jeden z mála autentický a samouk, který se nikdy nepřetvařoval. Tento skromný člověk pracoval rukama, ale znal filosofická díla a díla světové literatury jako málokdo. Byl velmi vzdělaný a jeho básně pro děti jsou nadčasové. Ostatně i sama báseň Člověk - člověku - nikdy neměla s politikou nic společného. Lehce je soudit někoho, koho jste neznali. Já ano. Takže mohu s klidným svědomím napsat, že Jan Noha byl dobrý člověk a velmi talentovaný básník. Známé jsou i jeho krásné lyrické básně věnované Jižním Čechám, doprovázené fotografiemi významné české fotografky Marie Šechtlové z Tábora. Oba vydali ještě jednu knihu fotografií a básní s názvem: Všechny oči. Dosud žijí pamětníci, kteří vzpomínají na Jana Nohu jako charismatického recitátora svých veršů a také žijí znalci jeho života a díla, například PhDr. Erich Renner. V Benešově u Prahy, kde mají i ulici Jana Nohy, vyšla roku 2008 ke 100. výročí narození básníka sbírka veršů: Zapomenuté básně Jana Nohy, v níž jsou mimo jiné i autentické dobové snímky poskytnuté Památníkem národního písemnictví.

Verše Jana Nohy, na slavnostním večeru u příležitosti 100. výročí narození básníka, četla v Benešově u Prahy, herečka GABRIELA VRÁNOVÁ, zde je filmový záznam:
https://www.youtube.com/watch?v=_DbUIdzKS4Y

Alena Mrázová píše zajímavé knihy. Stojí za to vyhledat si je a číst, například - Dům učitelů nebo Hodně jsme pili z řeky Léthé. Tyto prózy jsou velmi originální, čtou se jedním dechem a mají opravdu co říci. Autorka je kupodivu snad známější u našich sousedů v Polsku, kde její kniha Vzkaz po Elfi Nitche v polském překladu Przekaz Elfi Nitche (autorkou překladu je sama spisovatelka) získala nominaci na literární cenu Konkurz Świdnica 2013 a vyšla v roce 2014 dvojjazyčně v krásném grafickém provedení v nakladatelství ALBUS v Poznani. Doporučuji českým čtenářům.