Ztracený dopis
Jillian Cantor
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/360984/mid_ztraceny-dopis-CuH-360984.jpg
4
226
83
Rakousko 1938. Kristoff je mladý učeň židovského mistra, rytce známek. Když během Křišťálové noci jeho učitel zmizí, je Kristoff nucen vytvářet známky pro Němce a současně spolu s milovanou Elenou, temperamentní dcerou svého učitele, a rakouským hnutím odporu rozesílá tajné zprávy a padělá dokumenty. V brutálním válečném chaosu Kristoff musí najít cestu, jak zachránit svou lásku i sebe. Los Angeles, 1989. Katie Nelsonová se rozvádí a dělá si pořádek v domě i v životě. Přitom narazí na sbírku známek svého otce, který trpí Alzheimerovou nemocí a nedávno se musel přestěhovat do domova pro seniory. Katie se rozhodne nechat sbírku ocenit; Benjamin, znalec, kterému ji předloží, v ní najde neobvyklou rakouskou známku z období II. světové války, nalepenou na neotevřeném dopise. Katie a Benjamin se spolu pustí do pátrání po adresátce, při němž odkryjí příběh vášně a tragédií, sahající napříč historickými érami i kontinenty. Romantický, dojemný a poutavý román Ztracený dopis je příběhem lásky, která neumírá.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
The Lost Letter , 2017
více info...
Přidat komentář
Krásný příběh.Četlo se hezky,vyprávění krásně plynulo,knihu mohu jen doporučit.
Příjemné čtení. Příběh milenců z nesmírně těžké doby se zajímavě propojil s hrdiny ze současnosti. Možná bychom měli zase začít psát dopisy, aby v budoucnosti měli spisovatelé o čem psát
Děj jednoduchý,ale zase čtivý. Žádný velký zážitek u mě nepřišel,ale je to asi tím, že jsem četla hodně knih s touto tématikou a tato je na mě málo propracovaná a hodně předvídatelná.
*Nikdy ti nedám sbohem. Jen brzo na shledanou*
Před měsícem jsem si koupila nové náušnice. Byla jsem tehdy na výletě a zaujaly mě dřevené náušnice ve tvaru kytky. Týden předtím, než jsem začala číst Ztracený dopis, jsem si je vzala do práce. A jeden host mi říká: "Plesnivec alpský neboli protěž alpská, neměcky Edelweiß. Vznešený a bílý." Nechápavě jsem na něho zírala. Pak mi vysvětlil, že se jedná o kytky, a mám je v uších. Včera, když jsem otevřela knihu, protěž je zde jako první slovo a je důležitá pro celý příběh. Náhoda ??? Benjamin (postava v knize) na náhody nevěří. Já ano. Věřím na náhody, které tvoří osud.
Obě dějové linky mě zaujaly. Kniha je čtivá, krásná vevnitř i na pohled.
Knize chyběl šmrnc, který by mě přiměl dát jí vyšší hodnocení. Příběh zajímavý, ale rozhodně ne originální, a zpracování takové nijaké, ničím nezaujalo. Hned na začátku je několik vodítek, které hodně napoví o osudu minimálně jedné postavy, a to je možná hlavní nedostatek celé knihy. Na podobné téma nejspíš existují lépe napsané.
Smutný příběh ze smutného odobí třicátých let. Rozpínavost Německa a násilné připojení Rakouska s pronásledováním Židů a krutou "křišťálovou nocí". Je to i osud rozdělené židovské rodiny Faberovy a jejich mladého učedníka, zamilovaného do jedné z dcer. Tajný únik do svobodné části světa a po pádu železné opony hledání přátel a nakonec i shledání. Lákavý obal knihy.
Krásná obálka, zajímavý příběh, dvě časové linie. Jako vždy, i zde se mi více líbila linka minulosti. Nedávno jsem ovšem četla Dopisy, které nikdo nečetl. Téma velmi podobné, ale Dopisy se mi líbily mnohem víc. Dávám tedy "jen"4 hvězdičky, ale určitě knížka stojí za přečtení.
Milostný příběh, odehrávající se ve dvou časových rovinách, na jehož pozadí se odvíjí významné události světových dějin. Rok 1938 po Křišťálové noci a rok 1989 po pádu Berlínské zdi.
Je to odpočinkové čtení, nejde nijak do hloubky, a i styl psaní je velmi jednoduchý, jenže je to především román o lásce, která přetrvá desetiletí a na jeho konci se dočkáme i překvapení. Podobných knih je hodně a myslím si, že i lepších (podle mě i propracovanějších), ale mně se příběh Kristoffa a Eleny líbil.
Román Ztracený dopis je poutavým příběhem, který se lehce a rychle četl a přestože se mi líbil, váhám, zda čtyři hvězdičky stačí... V poslední době jsem četla hodně velmi silných knih z období nacismu, které mě hodně zasáhly a pak tento příběh trošku pokulhává... Ale přesto, krásná obálka a já si pod těmi vysokými hory představuji městečko Grotsburg a Kristoffa jak kráčí s dopisem na poštu ...a srdcem posílám o hvězdičku víc !
Pěkný román psaný ve dvou časových rovinách v Rakousku 1938 ,děj se odehrává na počátku války .Druhá část se odehrává v letech 1989 v Los Angeles ,kdy Katie pátrá po milostném dopise s neobvyklou známkou protěže (která je symbolem lásky) z druhé světové války poslané Elen Faberové od Kristoffa Muellera ,který ji miloval.
příjemná kniha s neobvyklým námětem - známky, rytectví. Dvě časové roviny - 1989 a 1938 - se prolínají a postupně přibližují díky osudu hrdinů. Velmi čtivé
Nevím, jestli je to tím, že jsem teď zmlsaná takovým Fráňou Šrámkem nebo Marcusem Zusakem, ale tato knížka mi připadala napsaná až moc jednoduchým stylem. Takový ten který se spíše hodí na puberťácké romance. Jinak se mi knížka moc líbila, taková oddychová, na konci dokázala udržet v napětí, jak to bude dál a děj se mi také moc líbil. Kdyby ještě trochu byly více vykreslené postavy a příběh byl napsaný takovou tou hloubkou... No, možná jsem moc náročná, 3,5*.
Námět sám o sobě dobrý.. Ale styl vyprávění, to bylo něco.. Jednoduchá čeština, divné obraty, odbíhání od děje. Nezaujalo.
Krásný příběh o strašné době s velkým kusem umění, které miluju. Přečetla jsem na dva zátahy a doporučuji.
Příběh ve dvou časových liniích, které do sebe perfektně zapadají. A milé překvapení pro někoho, kdo někdy našel zalíbení ve sbírání známek. I když Ztracený dopis může vypadat jen jako další z mnoha románů, co si hraje s tématem druhé světové války, rozhodně stojí za přečtení.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) dopisy poštovní známky romance prolínání minulosti a současnosti
Ztracený dopis
Tak tohle klidně ano. Není to žádný literární skvost, ale je to velmi milý příběh. Jednoduchost v tomto případě je velké plus, které dělá tuto knihu čtivou, nenáročnou, ale přesto vás zaujme. Lehounce nahozený příběh, který si žije svým vlastním tempem a vy najednou u doslovu zjistíte, že už jste na konci.
P.s. někdy je prostě v jednoduchosti krása....