Ztraceni
Anita Frank
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458888/bmid_ztraceni-uIy-458888.jpg
4
165
54
Anglie, 1917 Stella Marchamová se těžce vyrovnává se smrtí svého snoubence, takže vítá příležitost zůstat se svou těhotnou sestrou Madeleine na impozantním venkovském sídle jejího manžela v Greyswicku – ale jakmile dorazí, zjišťuje, že dům skrývá jistá tajemství a její sestru svírá strach a podezření. Netrvá dlouho a podivné události začnou trápit i Stellu – slýchá v noci dětský pláč nebo cupitání na schodech. A jak se četnost událostí zvyšuje, začne se Stella zajímat o tragickou historii domu. S pomocí zraněného válečného veterána a své „zvláštně nadané“ služebné se pustí do odhalování temných a strašlivých tajemství Greyswicku – naslouchajíc šepotu mrtvých z druhé strany… V klasickém díle ze žánru Ženy v černém splétá Anita Frank kouzelný debut rodinné tragédie, ztráty a vykoupení.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2021 , FobosOriginální název:
The Lost Ones , 2019
více info...
Přidat komentář
První půlka knihy byla nuda, nic moc se nedělo.
V druhé půlce se to otočilo, zamilovala jsem si temný dům a jeho obyvatele. Postupně se odhalují spletité a těžké životní osudy a kniha se stává neodložitelnou.
Nejvíce oceňuji atmosféru knihy a éru ve které se to odehrávalo. Hlavní hrdinka je silná osobnost a kdo má rád strašidelné domy, záhady a lehce duchařinu, tak bude velice spokojený. Doporučuji.
Proč se do toho pouštím, když to tak vždycky stejně dopadne?
Otrkávání, pomaloučké posouvání děje a sem tam dětský pláč a bouchnutí dveří. Ke konci se to dobře rozjelo...
Ve finále zajímavé čtení a jsem ráda, že jsem na knihu narazila... Začátek byl ale celkem nudný. Nicméně jsem vydržela, další stránky se četly prakticky samy a nakonec jsem byla spokojená. Hororem bych to ale nenazvala, byla to taková lehká duchařina.
Hororem bych knihu jistě nenazívala..ale chápu, že příhodnější "mezi žánr" opravdu asi není. Děj se z počátku velmi líně vine... a když už konečně přijde akce tak je během chvíle fuč. Duchařských domů je poměrně dost, ale zde je to naprosto nevytižené téma, ikdyž si k němu autorka udělá velmi dobré prostředí. Ale nevytěží jej, což je opravdu veliká škoda. Chápu, že je to prvotina a dala zabrat, snad v příští knize, pokud půjde stejným směrem autorka dopiluje své záměry a čtenáře více ponoří do tajemna a strachu.
Hezky napsaná knížka. Horor bych tomu neříkala teda. Knížka mě bavila a ráda jsem se k ní vracela.
Tato kniha může být pravděpodobně čímkoliv, není však hororem. Po dočtení bych knihu osobně zařadila mezi historicko-psychologické thrillery. Najdeme zde několik duchařských scén, ale nic po čem by se vám nechtělo vylézat z postele. Duchařských (děsivých) scén je tam pomálu a bohužel nezanechají žádnou stopu.
Autorka přichází se zajímavou zápletkou, která se však do děje dostává až zhruba v polovině knihy. Do té doby si jako čtenáři užijeme prostředí starého anglického domu na přelomu dvacátých let dvacátého století. A stejně tak si užijeme i silné psychické manipulace mezi hlavními hrdiny. Bylo by to skvělé, pokud bychom však nechtěli číst hororový příběh.
V příběhu vystupuje jen několik postav, jejíchž hlavním rysem je pohrdání těmi ostatními. Jistého pokroku společně dosáhnout, že by mi však byli blízcí, se říct nedá. Nejbližší mi byla služebná Annie, jež oplývala oním zvláštním darem, zbytek společnosti uvnitř děsivého domu byl svým způsobem jako přes kopírák.
Z mého pohledu je tato kniha jedno velké NE. Napadá mě hned několik příběhů, které tento zcela převálcují i na polovičním počtu stran. Do čtení jsem se zpočátku hodně přemlouvala a na příběhu nebylo nic, co by mě vtáhlo natolik, abych četla stále dál.
Příliš dlouhé a příliš prázdné vyprávění ode mě dostává 2/5.
Moc hezky napsaný příběh, duchařina ve starém rodovém sídle. Za mě super odpočinkové čtení, taková jednohubka.
Ztraceni je velmi zajímavý hororový román, který se mi nakonec líbil. Pro mě osobně to moc horové nebylo, knihu bych zařadila spíš jako napínavou duchařinu. Ovšem se základními prvky příběhu jsem byla spokojená – strašidelné panství, temná rodinná záhada, nevysvětlitelné nadpřirozené jevy.
Pěkná oddychovka, strašidelná moc nebyla, ale i přesto hodnotím 80%. Mám ráda Anglii, honosná sídla a duchy, kteří v nich stále přebývají, takže jsem si čtení užila :)
Já jsem nadšená a děkuju především za komentář MMacicekk - souhlasím s každým slůvkem. Bylo to výborné, čtivé, maloučko strašidelné, napínavé a zajímavé. Romantická linka opravdu jen lehounce načrtnutá, žádný sladky happy end, i když ho možná někteří tuší v případném dalším dílu . . .
Skvělá prvotina, výborný a čtivý překlad a já hnidopiška jsem nezaregistrovala žádné rušivé chyby, takže začínám pochybovat o svých jazykových schopnostech. Anebo mě kniha čtená v pozdních nočních hodinách strhla natolik, že jsem je přehlédla?
"Dědeček mi vždycky radil, abych při rozhovoru dávala větší pozor na ticho než na vyřčená slova. Když jsem se ho ptala proč, odložil dýmku, z níž neustále bafal, a svěřil mi svou moudrost. Ty nejdůležitější věci většinou nezazní nahlas, ale zaplňují pauzy, vysvětlil mi. Zbytek často bývá nepodstatný."
Fakt podarený príbeh. Na to, že to je autorky prvotina, tak je naozaj skvelá. Kniha ma veľmi bavila, postavy konali logicky, necyklili sa vo svojom zmýšľaní, naopak napredovali. Páčili sa mi rôzne spletené nitky príbehu, ktoré v konečnom dôsledku utkali uveriteľný dej (jedinú malú výtku mám k “náhodnému nálezu” dopisu v zápisníku, ktorý obsahoval informácie, ktoré sa hodili k vyšetrovaniu. Rozhodne sa budem tešiť na ďalšiu knihu od pani spisovateľky. Laťku nasadila vysoko
Knižku som si vyhliadla kvôli obdobiu, v ktorom sa odohráva - 1. svetovej vojne. Čo nakoniec pre samotný príbeh nebolo vôbec relevantné:).
Ako písali už čitatelia predo mnou, medzi horory by som knižku nezaradila. Jedná sa skôr o detektívku šmrncnutú nadprirodzenom.
Dej je pomerne priamočiary a zápletku som odhalila už v cca polovici knižky. Napriek tomu sa to čítalo veľmi dobre, ku koncu som sa nemohla od knižky odtrhnúť.
Myslím, že autorka si necháva pootvorené zadné dvierka pre prípadný druhý diel.
Největší průšvih téhle knihy je, že je zařazená mezi horory. Ve skutečnosti je to totiž čistokrevná detektivka okořeněná nějakou tou duchařinou. Což je pro mě osobně trochu problém. Detektivky totiž nečtu. Nebaví mě. A s touhle to nebylo jiné. Navíc jsem znala vraha i počet mrtvých už v polovině knihy, tudíž musela být hlavní postava trochu nedovtipná, uvážím-li, že je příběh vyprávěn v první osobě. Nicméně jsem z toho cítila trochu Hercula a toho já v televizi můžu, proto si myslím, že čtenář detektivek by mohl být spokojený a ubírám jedinou hvězdu za chybný žánr - což je víc vina nakladatele než autorky.
Krásný duchařský příběh. Není to horor, je to čistá duchařina v anglickém sídle. Zajímavé je zasazení příběhu do období 1. světové války. Čtivé, napínavé, detektivní. Paráda.
Za mne spokojenost. Bylo to čtivé, napínavé, místy strašidelné, ale naštěstí ne často. Byla to taková detektivka s duchařinou. Hlavní hrdinka mi seděla, atmosféra díla byla jak má být, od knihy se mi těžko odrthávalo. Opravdu milé knižní překvapení, ráda si od autorky ještě něco přečtu.
Četlo se dobře. Je to opravdu jen duchařská detektivka. Kniha obsahuje dost překlepů.
Samotný příběh se pomalu rozjíždí - první půli se vlastně nic neděje. Úplně bych vynechala části o seznámení a vztahu s Geraldem - na příběh nemají vůbec vliv a jsou tam zcela zbytečné. Od poloviny se příběh rozjede dle předpokládaného schématu a vlastně čtenář ani není moc překvapený z jeho rozuzlení.
Kniha by se dala scvrknout na polovinu, je to zbytečně roztahané.
Ztraceni
Námět dobrý, rozuzlení taky dobrý, ale bylo to zbytečně dlouhé.. a o duchařinu se to jen opřelo. Jsem ráda, že mám dočteno.