Žluté rukavice
Helle Stangerup
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46606/mid_zlute-rukavice-Cv6-46606.jpg
4
20
13
Kriminální román, který se pohybuje v polohách horroru. Jedenadvacetiletá dívka, která na vyzvání své tety přijíždí do malé vesnice na dánském ostrově, se ocitá náhle uprostřed zla a zločinů, proti nimž zpočátku bezúspěšně bojuje, avšak nakonec se jí podaří odhalit pachatele dvou vražd a řady zločinů. Již sama expozice příběhu, kdy hrdinka po příjezdu do vesničky spatří na pomníku místního hřbitova svou fotografii a své jméno, je tak nevšední, že mistrně navozuje napětí a dává příběhu od počátku spád.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1971 , Severočeské nakladatelstvíOriginální název:
Gule handsker , 1968
více info...
Přidat komentář
Skvělá severská krimi. Kdysi mi ji půjčila spolužačka a dodnes si pamatuji, jak mi naskakovala při čtení husí kůže.
Mám ráda tyhle pozapomenuté knihy zastrčené v zadních částech knihoven našich prarodičů a rodičů.... Člověk takhle občas objeví příjemnou knihu.
Četla se dobře, tísnivá atmosféra ponurého odříznutého ostrůvku byla skvěle vykreslena.
A skoro do konce příběhu jsem neměla tušení jak to dopadne a jak to celé ve skutečnosti bylo.
Knížečka se mi líbila. Zajímavý a napínavý příběh. Ponurá atmosféra dánského ostrůvku s jeho obyvateli dodává románu tajemno. Autorka mi něčím připomíná mně oblíbenou autorku Helle Helle.
Kouzelná knížka,
malá, útlá, stařičká. Detektivka s puncem starých dobrých časů, mravů a záhad.
Ve třinácti jsem milovala tyhle staré detektivky a horůrky, co měla babička knihovnice ve sbírce. Tak jsem se při čtení Rukavic vrátila do dětských let a moc mě to potěšilo.
Dost naivní čtení, ale děj a zápletka super.
Bylo to milé a osvěžující po všech novodobých detektivkách. Navíc kniha není dlouhá, takže nemá ani hluché pasáže.
Já ráda retro detektivky (koneckonců i toho frťana, když k nim je :)). Tuhle jsem chtěla tak moc, že jsem si ji koupila přes bazar až z Kamenického Šenova (díky, Dasule!).
Vůbec jsem neprohloupila. Teda já vlastně nevím. Nepamatuju se, kdy jsem se naposled takhle bála. A přitom na těch útlounkých asi stočtyřiceti stranách necákaly mozky ani potoky krve - prostě žádný masakr motorovou pilou :).
Jó, retro detektivky, ty já můžu...
To mě takhle koncem roku přepadla hrozná chuť na staré dobré detektivky.
A tahle tedy byla skvostná; taková finálová třešinka na dortu. Vlastně žádná třešinka, ale pořádná třešeň (tedy vlastně jabloň :-)). Zima, vítr, led, pocity hlavní hrdinky - vše vystiženo víc než dokonale. A já se chvílemi fakt bála...
Výborná věc, škoda, že prakticky zapomenutá.
Super knížka! Četla jsem ji už dávno, ale pamatuji si děj a to, že mně moc bavila. Určitě doporučuji!
Tuto knihu jsem četla když mi bylo tak 20 a pořád se na ni pamatuji. Kdykoliv vidím žluté rukavice, vzpomenu si. Nechala ve mě silný dojem a moc ráda si ji přečtu znova.
Jedna z nejstrašidelnějších knih které jsem četl. Žádný King, Barker, ale Helle Stangerup a její žluté rukavice...
Když jsem jí četla ve 20 letech, byl to pro mě horror. Když jsem si jí přečetla po 30 letech , už mě to tak nenadchlo. Po přečtení knih např. od L. Jackson, Lutze, Mo Hayder, to je pohádka. Ale přesto tuto knihu nikdy neprodám.
Žluté rukavice
Přečteno v rámci čtenářské výzvy 2023 ( kniha, kterou nebudete číst poprvé ). Naposled jsem jí četla v létě roku 2011 ( to bylo podruhé ) a byla jsem překvapena, že jsem si už nepamatovala vraha, což bylo dobré, protože jsem knihu prožívala, jako bych jí četla poprvé a tím pádem mě opět velmi bavila. SUPER čtení !!!