Žít jako Holík

Žít jako Holík https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245940/bmid_zit-jako-holik-245940.jpg 5 14 3

Český hokej zná osobnosti, které shromáždily více trofejí nebo statistických rekordů než on. Stopě, kterou v jeho historii zanechal Jaroslav Holík, se přesto nikdy nevyrovnají. Jak by asi vypadala mytologie slavných hokejových bitev proti Sovětskému svazu konce šedesátých let bez Holíkových potyček s Ragulinem a pásky přes socialistickou hvězdu? O kolik emocí by byly ochuzeny příběhy ligových dynastií z Jihlavy, Brna nebo Sparty nebýt muže, který dokázal rozbouřit stadiony jako nikdo jiný? A jak by to bylo se zlatými medailemi juniorské reprezentace, o které se před ním i po něm marně snažily zástupy jiných trenérů? Všechny ty otazníky jsou naštěstí jen hypotetickou úvahou. Jaroslav Holík totiž každý z těch okamžiků odžil naplno a po svém. Přijmout a rozdat rány uměl jako hráč, trenér i jako ostrý kritik poměrů v českém hokeji. (A výjimku neudělal ani na stránkách této knihy...)... celý text

Přidat komentář

Kabuky
05.06.2022 5 z 5

Super.

draka
07.03.2022 5 z 5

Vynikající hokejista, tvrdost, umět dávat, ale i přijímat rány, nezdolnost, vůdčí osobnost a charakter, to byl Jaroslav Holík. Měl jsem tu čest vidět ho hrát na vlastní oči, zažít jeho zápasy, zápal pro vítězství, byl milovaný i nenáviděný. Nesmírně poctivý k sobě a upřímný k ostatním. Proto dokázal být tím čím byl a jeho úspěšné děti jsou jeho pokračováním. Nezapomenu, když jsme stáli s kamarády na chodníku a sledovali jeho doběh maratonu, neuvěřitelný zážitek. Skvěle napsané, krásné počtení a vzpomínání…


Jack93
25.11.2019 5 z 5

Jaroslav Holík se s nikým a ničím nepáral. Na ledě, v osobním životě ani v autobiografii. I proto je kniha tak poutavá, což je umocněno i dobou, v níž prožil hráčskou kariéru. Neméně zajímavá je i jeho trenérská dráha, zejména působení u dvacítek, a výchova jeho dvou dětí, především Bobbyho, který to dotáhl ke dvěma Stanley Cupům s New Jersey. Proto jsem knihu přečetl jedním dechem za tři dny. Je skvělé ponořit se do doby, kterou znám pouze z vyprávění nebo televizních dokumentů.