Žena průkopníka: Příběh lobotomie
Samantha Greene Woodruff
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518817/bmid_zena-prukopnika-pribeh-lobotomie-3PH-518817.jpg
4
96
33
Od chvíle, kdy její bratr po první světové válce dobrovolně opustil tento svět, má život Ruth Emeraldinové jediný smysl a cíl: pomáhat lidem, kteří trpí duševním onemocněním. Osud jí přivede do cesty charismatického Roberta Aptera, vynikajícího lékaře, který v Americe prosazuje novou, radikální léčebnou metodu: lobotomii. Ruth se zamiluje, provdá se a odhodlaně stojí při manželovi, v němž vidí génia, který vymyslel zázračný lék. Ze sebevědomého lékaře se ovšem postupem času stává pomýlený megaloman a Ruth už nemůže zavírat oči před děsivou skutečností. Robert operuje jako na běžícím pásu a jeho zákroky mívají často hrozivé následky. Další obětí jeho ambicí se má stát křehká a citlivá matka tří dětí, Margaret Baxterová. Margaret ani nedokáže vstát z postele, natožpak postarat se o právě narozeného chlapečka. Když jí doktor Apter diagnostikuje poporodní depresi a jako řešení navrhne lobotomii, mladá žena uvěří, že je to její jediná naděje. Před krutým údělem ji může zachránit jedině Ruth.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2023 , KontrastOriginální název:
The Lobotomist's Wife , 2022
více info...
Přidat komentář
Tohle byl zajimavy roman. Pokud si chcete precist knihu jen kvuli tomu, ze se tam resi lobotomie a vas to laka, ze se o tom neco dozvite a budete sokovani, tak byste mohli byt zklamani. Ano, tema je skutecne lobotomie, ale rekla bych, ze jadro pribehu je mnohem prostší. Hlavni myslenka pribehu je skutecne o zene prukopnika lobotomie. A pokud k tomu budete pristupovat, jako k romanu, tak si pribeh uzijete. Prvni tretina knihy byla lehce okecavaci a ne tolik zajimava, ale potom se pribeh rozjede a Vam utikaji stranky pred ocima. Kapitoly jsou kratke a cte se to jednim dechem. Pribeh se mi libil, i kdyz to nakonec byl takovy roman pro zeny.
Tohle byl opravdu zajímavý příběh. Z části smyšlený, ale podstatná fakta jsou podle skutečnosti. První kapitoly pro mě byly dost zdlouhavé a úplně mě nebavily. Jakmile se ale děj začal více točit kolem samotné lobotomie, začalo to být mnohem zajímavější. I kapitoly byly postupně kratší a přidávaly na čtivosti. Vůbec jsem netušila, že lékař, který lobotomii vymyslel, za ni dostal dokonce Nobelovu cenu. A že to vlastně není zase tak hrozně dávno, co se někde tahle metoda používala.
Souhlasím, že zhruba první třetina knihy je slabší, taková o ničem, nezaujme, bojujete s myšlenkou ji odložit... pak už je čtení zajímavější a závěr i celkem povedený. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, i když už jsem o lobotomii věděla dost. Ale za mne si myslím, že se z takového tématu dalo vytěžit víc. Možná kdyby byla kniha psaná i z pohledu Roberta, bylo by to úplně někde jinde.
Tento příběh mě neuvěřitelně překvapil. Četla jsem při společném čtení. Musim uznat jinak bych po knize asi nešahla, ale to by byla velká škoda. Jde o zčásti příběh podle zkutečnosti což je až děsivé. Mnoho psychyckých problémů je v knize napsáno dost autenticky. Děj se odehrává v psychyatrické nemocnici, kde zavedou zcela novou Léčebnou metodu. Půjde o zlomový průlom nebo naopak velkou katastrofu? To už si musíte přečist, ale opravdu to stojí za to
Přestávám číst v 1/5. Doufal jsem v "příběh lobotomie", ale ona je to naivní romanťárna a kýč jak bič.
Ústřední hrdinka zkoušená osudem už v lásku nevěří, dokud se na první pohled nezamiluje do arogantního pohledného cápka, víceméně chodícího stereotypu. Nechybí tomu motýli v břiše a všechen ten patos okolo. Ten cápek náhodou přijde s lobotomií, ale to vlastně není podstatné. Prim hrají pocity a emoce hlavní hrdinky. Všechno to zajímavé bádání a medicínský pokrok se odehrává pouze někde v pozadí. Občas se o tom plká, málokdy se něco ukáže.
Když jsem při zběžném prolistování zjistil, že mě čeká jen víc toho samého, rozhodl jsem se dál neztrácet svůj čas.
Skvělý a neskutečně čtivě napsaný příběh! Knihu jsem si vybrala kvůli tématu, které mě zajímá a zároveň děsí. Doteď nechápu, že se tohle opravdu dělo a ještě za účelem pomoct psychicky nemocnému člověku. 4/5*
Kniha mne zaujala tématem lobotomie a očekávání splnila. Poskytla mi představu o historii zákroku i jeho riskantním použití v souvislosti se zásahem do mozku. Ve své podstatě, a pouze se štěstím, mohla pomáhat, ale jde o příliš velký hazard. Kniha se mi tedy líbila a jsem ráda za její, ač pouze beletristické, zpracování.
K Ženě průkopníka jsem se dostal přes společné čtení, sám bych si tuhle knihu nevybral. A jsem za tuto zkušenost rád. Vzhledem k tomu, že tento román nepatří mezi žánry, které běžně čtu, může být mé hodnocení dost zkreslené.
Oceňuji viditelně obrovské množství rešerše, které musela autorka podstoupit, aby tuhle knihu dala dohromady. Líbilo se mi to, že kniha je psána jednoduchým způsobem, díky kterému čtení moc hezky plynulo. Povedlo se ve mě vyvolat o ústřední téma knihy zájem.
Bohužel ne vše se mi na knize líbilo. Zejména první části chybělo jakékoliv napětí. Přestože jednotlivé postavy dostávaly dostatečný prostor, nepovedlo se je autorce propracovat tak, jak by se mi líbilo. Ne, že by byly úplně papírové, ale když se skoro polovinu knihy neděje prakticky nic jiného, čekal bych víc. Tento problém se ani v druhé polovině knihy, možná až na Ruth, nijak nelepší. Co mi na téhle knize vadilo asi nejvíc je, že spousta věcí je řečených, ale téměř nic není ukázáno. Děj je hodně postaven na tom, že postavy vedou dialog o tom, co se stalo. Myslím, že by hodně prospělo, kdyby pár kapitol bylo i z pohledu Roberta a čtenář měl možnost vidět i věci z jeho pohledu.
Váhal jsem mezi 3 a 4, přestože jsem byl už asi po sto stranách přesvědčen, že to bude jen 3* s odřenýma ušima. Závěrečná část přeci jen přinesla nějaké napětí a ukázala Ruth jako silnou a neskutečně zásadovou ženu. Přesto nemohu s klidným svědomím dát 4* knize, když jsem se skoro celou polovinu nudil.
Tak tahle kniha mě velmi překvapila. Příběh průkopníka lobotomie a jeho manželky. Příběh o tom, jak cesta do pekla je lemována dobrými úmysly.
Kniha je velmi čtivá, setkává se zde touha pomáhat pacientům, citlivost a empatie, zároveň až slepá touha dokázat vlastní pravdu, třeba i přes mrtvoly.
Postava doktora Roberta Aptera je inspirována skutečným lékařem Walterem Freemanem.
Opravdu velmi dobrá kniha, která nám na pozadí vyprávění příběhu Ruth a Roberta přiblíží historii a vývoj lobotomie. Dozvěděla jsem se díky ní plno nových věcí o této metodě a dokonce jsem po přečtení googlila - tak moc mě toto téma díky knize zaujalo. Velice čtivé, bez nudných míst, děj má spád až ke konečnému závěru a doslov autorky čtenáři objasňuje, co jsou fakta a co fikce. Super kniha, doporučuji.
"Na některé nemoci prostě neexistuje lék. To nejlepší, co člověk může pro druhého udělat, je stát při něm, ocenit jeho sílu a uznat jeho bolest."
Kniha, která ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho..
Žena průkopníka: Příběh lobotomie
Kniha, která dost překvapí. Ze začátku mi to připadalo skoro jako červená knihovna, měla jsem chuť ji odložit. Jsem ráda, že jsem vydržela. Děj se rozběhne zajímavým směrem. Říkala jsem si, proč je to o ženě někoho, kdo ten objev udělal. Že by to přeci mělo být přímo o lékaři, o tvůrci. Omyl, tento příběh je stokrát zajímavější, než jsem předpokládala. Zvlášť od poslední třetiny se nedalo odtrhnout.