Zdravý nemocný

Dílo znám z dob na střední škole. Nyní v aknize jsem si připomněla známého hypochondra Argana, jenž se rád pozoruje a vymýšlí si různé nemoci. A protože farmaceutický průmysl se stále rozvíjí, marketing a reklamy mají své účinky a důsledky v podobě dnešních Arganů větší a větší, oni rádi zobou prášky ač někdy zbytečně. Toto dílo je velmi nadčasové, škoda jen, že chování hlavní postavy má vliv na osud vlastní dcery. Za mě průměrné dílo, protože nemám tyto negativní lidi v oblibě.

Hezká hra, která se blbě shání, tak jsem si ji musel přečíst ve slovenštině.
Zajímavý příběh, spousta naivity a také té nešťastné lásky. Prostě Moliére.

Odlehčeme? smutné téma Světového dne nemocných.

Argany se stává vlivem farmaceutických firem drtivá většina lidí.
Z normálně myslících bytostí se utváří záměrně společenstvo hypochondrů.

A absolventi Farmaceutických fakult se stávají pouhými prodejci a doporučovateli předražených "léků" na všechno.
A lékaři? Po očním vyšetření pro podezření z šedého zákalu PORADIL LÉKAŘ manželovi potřebné oční kapky - 310 Kč ( na recepty se už nehraje).

Vidíme to všichni v přetékajících soukromých lékárničkách a přeplněných regálech lékáren.

Abychom zůstali mladí, zdraví a krásní, necháme se zblbnout reklamami a nakupujeme všemožné a všehoschopné produkty, takže to u mnoha z nás vypadá jako v domácnosti pana Argana.

Nutně potřebujeme víc Toniček se zdravým rozumem!

Divadelní hra, ve které Argan podléhá přesvědčení, že je těžce nemocný a svým chováním tyranizuje hlavně svou dceru, kterou chce provdat za synovce svého lékaře. Ovšem to by zde nesměla být služka, která má skvělý plán, jak svého pána probrat z hypochondrie. Notoricky známá hra, která ač byla napsána r.1673 je dodnes aktuální a stále zábavná.

Příběh napsaný tisíc šest set něco a úplně Super!
Toničku navrhuji, NE, přímo jí uděluji za její nápad, jeho realizaci a herecký výkon minimálně 5 Oscarů a 10 Českých lvů

(SPOILER) Jak služka dokáže uzdravit hypochondra a navíc mu ukázat, kdo ho opravdu má rád. Kritika ve skutečnosti neléčících lékařů, zpátečníků. A k tomu drama lásky.

Molierovska klasika.
Jak napalit neprejiciho otce a dosahnout jeho souhlasu se snatkem. Vtipne dialogy, jednoduche reseni.

Hvězdičky neuděluji, kdo chce hodnocení, nechť čte dál.

U tohoto Moliérova díla asi není třeba dlouze představovat děj, který ne že by byl až tak notoricky známý, jen je bohužel na můj vkus příliš jednoduchý. Zároveň se nemohu ubránit dojmu šablonovitosti, kterou dokáži odpustit u žánrovek fantasy nebo červené knihovny, ale zde mi nepřijde na kompozici vůbec nic inovativního, zajímavého (intermezza působí doslova jen rušivě), zrovna tak postavy jsou jako přes kopírák. Nemusíte mi oponovat, že každý lit. styl podléhal v minulosti určité módě a předpokladům, jenže čeho je moc, toho je příliš. Zrovna taková hlavní postava hypochondra je zcela jalová a nevyužitá. Situční humor zde nefunguje na správné úrovni a oproti Lakomci, se kterým se srovnání nevyhnete, se jedná o dosti slabší dílo.

Při čtení Zdravý nemocný jsem si uvědomil jednu zásadní věc a to, že dramatický žánr komedií nebude v tištěné formě to pravé pro mě, proto příště zkusím nějakou tragédii. Bohužel se obávám, že můj obecný problém s porozuměním divadlu se přenese i sem a drama pro mě zůstane těžko stravitelnou částí literatury ať už v psané nebo hrané podobě...

6 bodů z 10
Dílu automaticky ubírám body za to, že se příliš podobá knize Lakomec. Celkově se mi zdá, že hodně těchto známých starších děl je pořád o jednom a tom samém. Otec nebo někdo z obou rodin brání lásce dvou zamilovaných mladých lidí. Dalším často opakujícím se námětem je sobectví a pokrytectví v rodinných vztazích a zájem o peníze a majetek.
I po lehce zmateném začátku jsem vcelku rychle děj pochopil. Nebylo mi ale moc jasné, jestli si je doktor plně vědom, že jeho medicína je bez účinku anebo svým technikám opravdu věří. Každopádně si myslím, že Moliére chtěl trošku zesměšnit prototyp doktora tehdejší doby. Sám v době vzniku tohoto díla trpěl tuberkulózou a na rady doktorů údajně nedbal. A ani tehdy neztratil smysl pro humor.
Knihu bych doporučil určitě těm, kteří mají rádi divadelní hry a příběhy typu Lakomec nebo Romeo a Julie.

Je to zvláštní, ale už roky mi při čtení tohoto divadelního kusu moje vnitřní promítačka promítá Argana jako Jaroslava Marvana. :-)

Lakomec je rozhodně lepší, ale nelituji, že jsem se do této hry pustila. Nejsympatičtější mi byla služka, která nakonec byla nejlepším lékařem v celé Francii... A jelikož hypochondrie je také psychická porucha, mám splněno páté téma letošní ČV. :-)

Dlouho jsem se na tuto Molierovu hru chystala, ale dostala jsem se k ní až díky výzvě. Hra mne nezklamala, Moliere má důsledně propracované postavy, jejich charakter je skrytý již ve jméně postavy.

Skvělé dílo! Jednou a dost tady rozhodně neplatí.

Dílo jsem si náramně užil. Výborná hra s jazykem, skvěle zobrazené lidské stereotypy, vtipné dialogy. Celkově vynikající. Po Lakomci a tomto budu s Moliérem určitě pokračovat.

Příjemná krátká hra, která je aktuální i v dnešní době, kdy si lidé pořád na něco stěžují a řeší hlavně sami sebe.

...qui tuo sešlandis estis,
i vy, altris vědátores,
myšlenkám fakultatis
vždy věrni executores…

Doufám, že takhle probíhají promoce :) žádná nuda.

Klystérium dáre,
et žilou pusťáre
et potom purgáre.

Přečteno díky výzvě a musím říct, že jsem docela příjemně překvapena. Žánrově jde toto dílo úplně mimo mě, a tak jsem čekala, že se mi bude číst těžce a nebude mě bavit. Ale i navzdory tomu, že drama a poezii v psané formě nemusím, jsem knihu přečetla za chvilinku a byl to poměrně příjemně strávený čas. Záživnější byla samozřejmě dějství - mezihry jsem četla spíše z povinnosti, jelikož jsou opravdu stavěné hlavně na jeviště než pro četbu.

I přestože Argantova manželka byla poměrně průhledná a zápletka se tak nabízela, Zdravý nemocný i tak bavil a to zejména díky samotnému Argantovi. Úsměvná mi přišla zejména jeho vášeň pro klystýrky :D

V doslovu knihy o hře Zdravý nemocný jsem se také dozvěděla, že Moliére sám Arganta ztvárnil a při čtvrté repríze jej na jevišti sklátil kašel a následně pak zemřel. I přestože tehdy představení sklidilo velký úspěch, sám Moliére se mohutného aplausu již nedožil. Tak trochu ironie osudu...

Kniha (divadelní hra) se dobře čte. Pan Argant je hypochondr se vším všudy, ještě že má poblíž služku Toničku a bratra, jinak by ho zřejmě prováděné lékařské praktiky brzy zahubily.

Čteno v rámci čtenářské výzvy. Podobnost s Lakomcem. Manželku jsem podezřívala hned na začátku z nekalosti.