Smrtonoš

1. díl trilogie Zápas s nebem.
Klasická česká sci-fi, v níž tři mladí inženýři putují v kosmické lodi po tělesech sluneční soustavy.

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29230/smrtonos-29230.jpg 4.348
Série:

Zápas s nebem (1.)

Žánr:
Romány, Literatura česká, Sci-fi
Vydáno:, Sfinga
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Přidat komentář
Lessana
27. června

Arne Farin, Petr Brada a Pavel Horák, to je trojica hrdinov, ktorá zabezpečí, že pri čítaní Smrtonoša sa nudiť určite nebudete :). Trošku úsmevne pôsobí, že aj napriek veku 25 rokov sú to všetko kapacity vo svojich odboroch, muži rozvážni a uvážliví. Našťastie to ale autor vyvážil ich milým doberaním sa navzájom a hašterením, ktoré akosi k tomu veku patrí, ako aj Petrovou občasnou zbrklosťou. Úvod príbehu sa mi videl mierne kostrbatý, spád to nadobudlo až od príchodu hrdinov na Mars. Dialógy sú občas až príliš vysvetľujúce, sotva by sa tak niekto rozprával bežne, ale... účel (spopularizovať vedu) svätí prostriedky, pravda? :) Prechody sú miestami prirýchle a autor koľkokrát zabudne na detaily, nuž ale... pekná nadväznosť na príbeh Nemovej ríše, vševediaci dedo Nemo, pre ktorého je všetko hračkou, zaujímaví Agirovci na dokonalej polovici Marsu, krásny opis marťanskej i pozemskej hudby, výborne vykreslená postava zlosyna Démona/Smrtonoša a opisy jeho temnej ríše, ako aj milá prítomnosť kocúrika Habakuka (Habíška), to všetko je na druhej miske váh a tých niekoľko mínusov sa stratí v gradovanom príbehu. V príbehu, kde vidieť, ako sa ten istý vynález ("paprsky smrti") správa v rukách čestného, ušľachtilého človeka a v rukách zlej bytosti.

Filmator
10. dubna

Vím, že je to klasika a tak dále, ale nemůžu si pomoct - s Verneovkami problém nemám, s Válkou s nebem od Trosky ano. Opravdu, on vrší a kupí jednu fantastickou věc za druhou, letmo se něčeho dotkne a frčí dál. Takže román sice má spád, na občas zastaralý jazyk si taky zvyknete. Ale těžké je, když se nemohu ztotožnit ani s jedním hrdinou (a to tam jsou tři).

Promiňte, ale když přiletím na cizí planetu a při prvním setkání s jejími obyvateli se na jednoho z nich vrhnu, strhnu mu šaty, osahávám ho jak veterinář psa na prohlídce, pak ho zvednu do vzduchu, abych si ho potěžkal, tak bych se pak neměl divit, že mě domorodec kousne do ruky. A reakcí našich hrdinů je, že se pustí do bitky, ve které navíc tomu obtěžovanému domorodci utrhnou hlavu! To nejsou vědci, to jsou blbci. Takže takhle ne.

Přečtěte si Trosku, dokud si užíváte bezstarostného dětství, po letech by mohlo přijít hořké zklamání... :-) Abych jen nehaněl, vzpomínám si z dětství na komiksovou Nemovu říši, ta mě celkem bavila.

hanak_v_exilu
10.04.2017

Zdá se mi, že J.M. Troska se až příliš nechal unést námětem. V knize vršil jeden fantastický námět na druhý. Vymýšlel si přírodní zákony, teorie a jevy, a pomaličku opouštěl žánr sci-fi. I předchozí knihy byly naivní a přímočaré. Vědecky by neobstály a chování postav odpovídalo potřebám příběhu. Ovšem dokázaly vtáhnout a ohromit kouzlem neznámého. Smrtonoš nic z toho neumí. Cesta na Měsíc a především objevování Marsu působí jako drogový výlet do jiné reality. Čím podivnější situace hrdinové zažívali, tím méně mě zajímaly. Bádání se omezilo na minimum a záhady autor řešil v tom horším případě jednou větou, v tom lepším rozvitým souvětím. - „Zapomínáš, že čte myšlenky,“ namítl Petr. „Není to tak zlé,“ mávl rukou lékař. ,,Má sice tu schopnost, ale já jsem už vystihl její zdroj. Dejte si pozor: když s ním mluvíte, nehleďte nikdy do jeho očí. Jen očima vám vidí do duše. Žádný zázrak.“ - To je bohužel jen jeden příklad.

Kapis
29.09.2014

Jako děcko jsem to hltal i s obalem, mělo to své kouzlo, myslím, že bych se nenudil ani teď v dospělosti, i když asi dost představ je už kapku překonaných, třeba co si ještě vzpomínám - takové vrtání do špičky Everestu, odkud Nemo vypustí raketu;) Třeba se k tomu ještě dostanu s děckama, v knihovně nicméně obě Troskovy trilogie mají své čestné místo.

Ruxandra
21.11.2013

Osobně mám radši sérii "Kapitán Nemo", ale tato se mi taky líbila. Jen je to už dlouho od přečtení, takže si z ní skoro nic nepamatuji.

KellyH
14.11.2012

Moje druhá sci-fi knížka. Ze začátku jsem se pouštěla do čtení trochu nedůvěřivě, ale postupem čtení se má nedůvěra měnila v nadšení a neschopnost se odtrhnout. Opravdu se mi to líbilo a s chutí se k tomu vždy vracím :)