Zapadající slunce

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román a čtyři povídky čelného japonského autora, který, ač pocházel z vlivné velkostatkářské rodiny, sympatizoval s vykořisťovanými, měl neujasněný vztah k levicovému hnutí a nakonec skončil sebevraždou. Román Zapadající slunce (1947) vypráví o společenském a morálním úpadku vládnoucí japonské vrstvy, hlavně aristokracie. Dílo se stalo legendou, neboť výraz „třída zapadajícího slunce“ se stal v hovorové japonštině pojmem. V povídkách buď s humorem nebo i bez něho zachycuje lidský egoismus, bezohlednost, vypočítavost (Zdvořilostní návštěva starého přítele, Hostitelka), dále halucinační stavy psychopatické osobnosti (Bušení) a problematiku sebevraždy (Osan)....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46979/big_zapadajici-slunce-R12-46979.jpg 4.628
Žánr:
Literatura světová, Povídky, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Šajó (斜陽), 1947


více info...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Zapadající slunce

Teckovana
17.07.2020

Prózy Osamu Dazaie jsou jako filmy Jasudžiró Ozua - křehké, emočně silné, poetické, pomalé, zkrátka výsostně japonské. Spolu s o něco staršími spisovateli Kawabatou, Tanizakim a Ibusem tvoří zlatý fond moderní japonské literatury. Zde mi nevadily ani zřetelné levicové náznaky inklinující k marxismu.

f.enjoy69
14.06.2018

Náhodou jsem se dostal pár měsíců zpátky k povídce Osan. Přišla mi těžko uchopitelná, skoro až nepochopitelná, stále jsem měl pocit, že mi to hlavní uniká, a proto jsem si ji přečetl znovu a čímsi mě okouzlila. Vrátil jsem se k ní do této doby pětkrát, možná šestkrát, tak mě dostala její síla. Konečně jsem se dostal i k celé knížce a nestačil jsem koukat, neboť vyjádřit tak geniálně osamocení, vykořeněnost či vnitřní rozpoložení (všechny možné formy strádání, deziluze, touha po lásce, ale i ospravedlnitelnost sebevraždy) může jenom člověk, který žil v době a takovým způsobem jako Dazai... Určitě má TOP knížka!


Drolin
28.02.2017

Podobně jako Nacumeho Polštář z trávy nebo Tanizakiho Ti, kteří raději kopřivy, další kniha japonského autora z první poloviny 20. století, která vyvolává určité nostalgické nálady a skrze vytříbený jazyk seznamuje s na první pohled vcelku běžnými situacemi v životě. O to větší platnost má však moudrost obsažená v řadě monologů a dialogů. Osumy Dazaie si velmi cením, a právě zásluhou tohoto románu.

enevy
03.03.2012

Tuto knihu si budu muset někdy v budoucnu určitě přečíst znovu s tužkou v ruce. Najde se zde tolik odstavců, vět, výrazů, které je opravdu si třeba poznamenat. Je zde tolik filozofického zamyšlení týkající se lidského života, smyslu žití apod. Skvěle zpracovaná verze úpadku japonské aristokratické rodiny po 2. Světové válce, která se nedokáže začlenit do moderní doby. Otázky přísné morální etiky se začínají smývat a začíná nová etapa, dalo by se říct jakési rovnocennosti lidi, i když ta v Japonsku v této době, ještě zdaleka nebyla výrazem platným.