Záliv Osamění & zapomenuté australské povídky

06.04.2014

Z některých nezapomenutých povídek dýchne takový rozbolavělý poutnický feeling, že by čtenář nejraději utekl zároveň do i z Austrálie, anebo že by v jednu chvíli zatoužil žít na dvě stě procent a přitom se vymanit z života v člověčenství. "Kdosi řekl, že člověk je ořech, který je třeba rozlousknout. Ale neřekl, jestli kladivem nebo ho jen rýpat nožem nebo dát dva dohromady a stisknout je v dlani nebo s ním rovnou praštit o zeď? Lidé jsou pestrá parta, jen škoda, že se nevejdou do jedné hospody, aby si s nimi člověk pokecal. Ale nakonec nezná ani ty, kteří v té hospodě už jsou." Či jiný moudrý úryvek: "Přece nejde o to přežít, ale být aspoň chvilku na tomto světě rád."