Základy judo

19.02.2024

Proč číst tuto skoro 65 let starou knihu?
1. Pohled do historie juda v Česku / Československu. Je zajímavé porovnat, jaké byly například podmínky na 5. kyu kdysi a jaké jsou dnes. Je tu i celý zkušební řád z roku 1958.
2. Názorné zpracování chvatů na obrázcích a poznámky ke každému chvatu. I zkušenější judisté si tady najdou pár zajímavostí a variant.
3. Návody (většinou jen pro inspiraci, ne pro doslovné převzetí) pro vedení tréninku, a to jak jedné tréninkové jednotky, tak celého tréninkového roku.
4. Autor klade velký důraz na etiku juda a psychickou přípravu.
5. Minimální zatížení nánosem bahna dob minulých. Alespoň ve srovnání s knihou od stejného autora z roku 1974 (tam je to fujky).

Co mě zaujalo:
a. Rozdělení váhových kategorií. V roce 1958 byla nejtěžší váha 80+
b. Dechové cvičení. To mělo být už někde na začátku knihy a ne si to nechávat až na poslední strany. Na to jsem narazil v knize o judu poprvé a přijde mi to jako skvělé. Proč se to v novějších knihách nevyskytuje?
c. Průpravné cviky jsou tu jen slovně a jsou jich tu desítky a desítky. Takovou představivost nemám. Jestli na tom byli lidé před 60 lety lépe, nevím. Ale autor si nejspíše myslel, že z toho někdo něco mít bude nebo jen potřeboval zaplnit stránky. Např.: "Vzpor klečmo zanožit pravou a kroužit s postupným zvětšováním kruhů." Tato termitologie mi nikdy nešla.