Za tímto horizontem
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12829/za-timto-horizontem-12829.jpg
3
18
6
Čas - tři století po zítřku. Místo - Země, Země těsně za obzorem - nezměrná nouze, bolest a choroby. Hamilton Felix je rozený vůdce. Vyrovná se s jakýmkoliv problémem, se kterým se setká. Zvládá každou sebevražednější situaci. A tenhle svět je hodně drsný! Hamilton Felix je naprostým vrcholem rodové linie lidstva. Je nejdokonalejším produktem třistaletého programu řízené genetiky - programu, který s rychle blíží ke svému konci... protože Hamilton Felix nevidí jediný důvod, proč by měla lidská rasa existovat... Zde je strhující příběh lidí, kteří žijí v tomto téměř dokonalém světě. Vyprávění o vizionářích, kteří chtějí měnit Utopii moderními vědeckými metodami, nebo revoluční taktikou spálené země - jako za starých časů...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2003 , BanshiesOriginální název:
Beyond This Horizon , 1948
více info...
Přidat komentář
Divné, velmi divné. Příběh je složitý a těžko čitelný. Plno vědeckých informací, ale podaných nezáživně až nudně. Všechno by se to dalo nebýt konce, který vůbec nevysvětluje, o co vlastně šlo. Nemělo žádný smysl tuto knihu číst. 2* za popis budoucí společnosti.
Svět, v němž se už tři sta let manipuluje s lidským genomem pro získání výjimečných jedinců a vedle toho Klub Pokračovatelů s revoluční taktikou „spálené země“. Hamilton Felix je muž, předurčený k velkým věcem, a přitom si sám není jistý, že život má vůbec nějakou cenu. Heinleinovo hledání odpovědí je zmatené, zatmělé a chaotické. Jako by ani sám autor nevěděl, kam chce svůj konsensus dovést a jakým ponaučením své čtenáře oblažit. Všechny směry, kterými se rozběhne, končí ve slepých uličkách. Na první pohled tu nic nedává smysl. Jednotlivé linie jsou inkoherentní, izolované a neskládají žádný výsledný obraz. Stejné je to s postavami. Objeví se, projdou textem a zmizí, aniž by po nich zůstala v dějové linii jakákoliv stopa, která by ospravedlnila jejich činy a začlenila je do celkové mozaiky. Z tohoto pohledu mi Heinleinova kniha přijde jako směs navzájem nesouvisejících myšlenek, které možná měly na počátku nějaký cíl, ale ten se v průběhu utváření a cizelování bohužel vytratil. Zůstal jen kal, který podle mého neměl být nikdy vydán.
Tohle je epicky špatné, naivní a debilní. Já Heinleina fakt můžu a některé jeho knihy patří k mým oblíbeným, ale tady se teda utnul tak moc, že kdyby se takhle utnul tesař, tak je bez nohy.
Nevím co je horší, jestli naivita, se kterou je vyprávěn příběh, nebo ty cancy o genetice, které ani nedávají smysl. Jako kdyby se vůbec nesnažil a prostě něco vyblil.
Jeden z tých slabších Heinleinových románov. Dej sa odohráva v dosť drsnej budúcnosti, kde výsada nosiť zbraň, je podmienkou pre úspešné riešenie sporov medzi ľuďmi najvyššej kategórie. Tých kategórií je tu niekoľko, menej kvalitní ľudia musia nosiť pásku na rukáve. Rasa je alfou a omegou. Genetické inžinierstvo je jedným z hlavných odvetví. Kvalita človeka sa tu nemeria farbou pokožky ale počtom čistých génov. Niečo ti to pripomína? Hmm, Heinlein tu experimentuje s určitým typom spoločnosti a vychádza pritom z poriadne konzervatívnych pozícícii v niekoľkých prípadoch zachádza až do extrému…
Vzhľadom na to, že román vychádzal v originále na pokračovanie v priebehu roku 1942, teda II.WW bola v plnom prúde, chápem že sa snažil pokryť určitú tému, avšak veľmi sa mu to nepodarilo. Dej je roztrieštený. Čo by stálo za rozvinutie, to ukončí veľmi rýchlo pár vetami a rýchlo prechádza zasa k inej téme. Záver knihy je už len samá nuda.
Ak sa chceš niečo dozvedieť o budúcej autoritárskej spoločnosti založenej na rasovej výlučnosti, kľudne do toho choď, u mňa to hodnotovo osciluje kdesi v strede.
Kniha, která rozhodně neurazí, ale ani nenadchne. Tak nějak jsem jí plynule dočetl, nijak zvlášť mě nezaujala a nic ve mě nezanechala. Scény na sebe často nenavazují a přechody mezi nimi jsou místy tak křečovité, že jsem musel vrátit a ujistit se, co se tam vlastně stalo. Poslední čtvrtina je pak zcela bez napětí, popis malých epizodek sloužících už jen za úvod k pointě, která je nakonec jen tak zmíněna a vyzní do mrtva. Zajímavý nápad se společností, která funguje na principu toho, že když každý nosí zbraň, lidé se k sobě chovají slušněji, společností, kde se děti geneticky plánují a spory se řeší gentlemanskými souboji. Po vynikajících dílech tohoto autora pro mě spíš zklamání.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 1995 |  Kočka, která prochází zdí |
Tak to jsem vůbec nečekal takový paskvil který se těžko četl