Vzdělání a extremismus
Nikolaj Demjančuk , Lucia Drotárová
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/112619/vzdelani-a-extremismus-112619.jpg
3
5
3
Název knihy Nikolaje Demjančuka a Lucie Drotárové "Vzdělání a extremismus" není proto jen nahodilé spojení dvou slov, která odkazují k tématu práce. Vzdělání si s extremismem (radikalismem) opravdu konkuruje. Představuje totiž také nabídku změny kořene "věcí pro člověka", tedy "člověka samotného". Utváří a rozvíjí mladé lidské bytosti tak, aby dokázaly žít prospěšně a dobře s druhými lidmi, ale také, aby byly citlivé pro nové výzvy a aby dokázaly měnit to, co si jejich předchůdci již zvykli považovat za nezměnitelné. (Z předmluvy Petry Buzkové)... celý text
Přidat komentář
Poměrně zklamání, čekal jsem něco jiného. Po objevení titulu jsme se těšil na rozbor vztahu mezi mládeží a extremismem, a jelikož je kniha určena učitelům, předpokládal jsem, že se bude věnovat i práci a komunikaci se studenty a žáky s extrémními názory. Nic z toho jsem nenašel. Kniha ve větší části jen opakuje známé úvahy a fráze, co že to vlastně extremismus je, a jediným pedagogickým přesahem je tak vlastně jen několik doporučených aktivit pro podpoření tolerance v závěrečné části knihy, které navíc ani nejsou nijak zvlášť zdařilé. Moc tedy nechápu smysl této knihy.
Hlavní význam knížky vidím ve druhé části, která obsahuje náměty na protipředsudková cvičení, tam mohou učitelé (ale nejen oni, kniha může pomoci i vedoucím zájmových kroužků apod.) načerpat cennou inspiraci. V úvodní teoretické části ale nečekejte žádný výklad a jasné definice, autoři o uváděných pojmech uvažují, přemítají a docházejí k závěru, že jsou jevy těmito pojmy označované značně komplikované. Takže abych to shrnula: teorie spíše úvahová bez jasných závěrů, praktická část velice zajímavá.
Dvě hvězdy za odvahu přiznat hlavní slabinu knihy hned v úvodu - je vůbec extremismus vědeckým pojmem, nebo jen novinářskou zkratkou? Co do extremismu zařadit? Komunismus, anarchismus, fašismus? Punk a emo? Participaci v hnutí za klimatickou spravedlnost?
Hlavní část knihy je věnována klasifikaci extremismu, akcent je ovšem kladen výhradně na ten pravicový, což vede k výrazné nevyváženosti a kniha navzdory názvu připomíná spíše případovou studii.
Na konci publikace se čtenář dozví pár tipů, jak s extremismem pracovat ve výuce. Na to, jak je kniha tenká (a téma obsáhlé) je to nicméně zoufale nedostatečné plácnutí do vody. Je zjevné, že kdyby se tématu chytl Slačálek, Charvát či Mareš, vyřádili by se alespoň na pěti stovkách stran.