Vzácné dary

Příběh o vztahu starší ženy k mladšímu muži, o majetnickém a sobeckém vztahu matky a dcer mě neoslovil. Vše bylo v podstatě zalité sluncem a směřovalo k předvídatelnému konci. Až moc červená knihovna. Steelová umí lepší příběhy.

Přečetla jsem od Steelové hodně knih, ale tahle už je za hranou… Love story, milion dolarů sem, milion tam, jen to lítá. Psané podle šablony: dokonalá hodná a obětavá maminka (ve skutečnosti vlastně hloupá ženská, která sebou nechá orat rodinou), dvě v podstatě identické dopravní nehody hlavní „hrdinky“, dva nápadníci z naprosto odlišných vrstev, neustálé opakování již napsaného – autorka je asi placená od počtu stránek… Po několika stránkách jsem zvolila metodu „rychločtení“ a klouzala po začátcích jednotlivých odstavců. Samozřejmě happy end, kdy maminka prozře a začne žít také svůj život.

Moc příjemné a pohodové čtení plné cestování po krásných místech. Kniha má sice nízké hodnocení, ale mě se velmi líbila.

Příjemná letní oddechovka, tak jak jsem od spisovatelky očekávala. Obzvlášť se mi líbil popis krás několika evropských měst, bylo to zajímavé zpestření, jinak celkem klidného, děje. Kniha je ukázkou toho, že i žena po padesátce má nárok na bohatý milostný život, i když dcery sobecky očekávaly, že se bude starat už jen o jejich pohodlí.

Tuto knihu jsem cetla na me posledni dovolene, protoze jsem svou vybranou knihu precetla rychleji nez jsem ocekavala, a nezbyvalo nez zajit do mistni hotelove knihovny a najit neco na posledni tyden...Vedela jsem do ceho jdu, zadne velke drama, spis naivni romance, ale prijemne se cetl popis Benatek, a diky tomu bych se do Benatek moc rada jednou podivala!

Pár knih od autorky jsem již přečetla a jako oddychovka u které se nemusí příliš myslet a hlavně nakonec všechno dobře dopadne jsem po tomto žánru občas ráda sáhla. Tentokrát, nevím jestli to bylo mnou nebo knihou ale prostě jsme si absolutně nesedly, celkově mě dráždila, ani jedna postava mi nebyla sympatická, opakování určité myšlenky nebo děje stále dokola jakoby čtenář nebyl schopen udržet myšlenku....takže je vidět, že jako uklidňující četbu už toto používat rozhodhě nemohu

Červená knihovna,kniha se čte sama,oddechovka.

Kniha může sloužit jako průvodce po Evropě. Návod, jak bohatí lidé můžou bez problémů a finančních starostí cestovat. Pro bohaté Amíky zřejmě normální. Jak píše níž mariva, dobře se to čte. Ale to je pro mne tak asi vše. Možná už je "PřeSteelováno".

Jako většina autorčiných knih se dobře čte, ale hrdinové jejích knih jsou obvykle velmi bohatí lidé a v tomto případě se snaží ukázat, že i bohatí mohou být slušní a laskaví lidé. Tady je hlavní hrdinka nejen neuvěřitelně bohatá, ale natolik dokonalá, že to už přestává být reálné. Z mého pohledu tedy oddechová pohádka pro dospělé.

Já nevím, některé její romány mám moc ráda, ale zrovna tenhle mi připadá, že to tak nějak plyne po povrchu. Postavy mi připadají trošinku ploché, málo rozpracované do hloubky. Nikde tam není žádný viditelný konflikt - a že by se tam například mezi Véronique a jejími dcerami dalo leccos rozehrát. Tak jsem to sice dočetla, ale na rozdíl například od jejích starších knih (např. Dvojí tvář požehnání, Duch, Lásku, ne válku) to na mě působí jakoby rychle – i když řemeslně dobře – napsaný příběh.