Všichni jsme z toho úplně na větvi

Všichni jsme z toho úplně na větvi https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245291/bmid_vsichni-jsme-z-toho-uplne-na-vetvi-F77-245291.jpg 4 184 50

Jako malá holka byla Rosemary pořádně upovídaná. Když chtěla rodičům něco vyprávět, prosili ji, ať začne raději rovnou uprostřed příběhu, aby se vůbec někdy dobrala jeho konce. Teď je Rosemary mladá vysokoškolačka, která toho moc nenamluví. A hlavně nemluví o své rodině. Ani my vám zatím příliš neprozradíme: snad je to, že ačkoli je Rosemary je dnes jedináček, dříve mívala sestru ve stejném věku, skoro dvojče, a staršího bratra. Oba sourozenci se ale z jejího života už dávno vytratili. Jak a proč k tomu došlo, představuje velké rodinné tajemství. Na její sestře Fern bylo totiž něco opravdu výjimečného a zvláštního. A Rosemary je odhodlaná vypovědět teď její příběh; začíná zprostředka a vrací k začátku. A ve třetině knihy na čtenáře čeká velké překvapení...... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Plus
Originální název:

We Are All Completely Beside Ourselves , 2013


více info...

Přidat komentář

Kif
22.03.2018 3 z 5

Já nevím.
Jakože, jo. Ale taky ne.
Četlo se mi to dobře, někdy jsem měla pocit, že naráz přečtu neobvykle hodně, na druhou stranu jsem to četla taky dost dlouho, což mi nějak nejde dohromady. Prostě mi to utíkalo a zároveň se to natahovalo. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že hodně z obsahu tam vůbec nemuselo být, případně to mohlo být zkráceno. Místy už mi to přišlo zdlouhavé.
Pozitivní ale je, že hrdinka mi byla fakt hodně sympatická. Také to mělo takový ten správný svižný styl, proto se mi to tak dobře četlo. Místy humorné, ale ne nevkusně. A příběh sám o sobě je hodně zajímavý a jelikož jsem četla bez nějakých očekávání a nevěděla jsem o knížce téměř nic, tak mě začátek fakt překvapil.
Takže jakože jo, ale jsou tam i nějaká ne. Bylo to dobré počtení, to určitě. Ale mělo to své mouchy.

Gabrinela
04.02.2018 3 z 5

Byla jsem od začátku napnutá, jak bude příběh pokračovat, kniha mě bavila. Abych zde nevyzradila děj, pouze napíšu jednu věc, která mě trochu zklamala: myslím, že čtenář mohl být na závěr odměněn více emocionální scénou - zatím jsme vlastně onen moment nejdříve zažili jaksi s odstupem a až pak jsme byli na místě, což už nebylo ono. Tak snad ti, kdo již četli, pochopili, co jsem chtěla říct:-)


trudoš
09.12.2017 4 z 5

Karen Joy Fowlerová má bezesporu dar vypravěčky, která umí vtáhnout do příběhu pomoci silných emocí, ukrytých pod obyčejnými slovy. Navíc skvěle zvládla charakteristiku opičí etologie, stejně jako zachycení základních principů lidského chování. Díky tomu mě vlastně ani tak nezaujala dějová osnova, jako spíš zajímavá informační nadstavba románu. Což je v důsledku dobře, protože o zápletce se tady moc mluvit nedá. Už po straně sto je poměrně jasné, jak jsou karty rozdané, jenže místo strhujícího finále, kde jedno eso přebíjí druhé, autorka pouze dumá nad obdrženými trumfy. Pak hned konec, bez toho, že bychom si užili nějaký průběh hry. A protože děj je pro mě v próze hodně důležitý, přiznám se, že mě tato tvůrčí strategie příliš nenadchla.
Ale jak už jsem naznačil v první větě, emoce zde fungují dokonale, stejně jako poetická stavba vět. Čte se to skvěle a pláče se u toho ještě lépe, jen rozsah bych zkrátil na novelu, aby tak údernost sdělení nezůstala lapena pod přívalem pěkných slov.

MartinaKurf82
10.11.2017 2 z 5

Přečteno, ale nevím, samotná zápletka mě prostě nedostala, mnohem víc mě teda zaujal popis amerického univerzitního života. Tahle kniha mi asi v paměti nezůstane.

Jana283
12.09.2017 3 z 5

Zvláštní kniha, zvláštní téma, zvláštní způsob jakým je napsána....Moc se toho o ní nedá napsat bez prozrazení zápletky, Ale určitě stojí za přečtení a přemýšlivý čtenář ji dlouho ponese v duši.

Elisa220
24.08.2017 5 z 5

Tuto knížku prostě nemohu dostat z hlavy. Už tolikrát jsem se o ní bavila s přáteli. Myslím se mi to stalo jednou dvakrát v životě, že jsem si konec knihy musela přečíst dvakrát, jak strašně moc jsem se nechtěla rozloučit. Ta kniha mě snad změnila v trochu lepšího člověka. Donutila mě nezavírat oči a intenzivně se zajímat. Páni, zaštiťujeme se humanismem, ale jsme schopní tak krutých věcí bez ohledu na následky. V zájmu čeho, popření lidství? Nedá se toho o knížce příliš napsat, aby to nebylo plné spoilerů. Překvapení větší než v detektivce, když zjistíte, o co v příběhu jde. Stojí za přečtení, prostě čtěte a přemýšlejte.

micha-ella
27.05.2017 5 z 5

Hodně zajímavé téma, hodně zajímavý experiment. Knížka se mi moc líbila.

Bubetka79
28.04.2017 2 z 5

Četla jsem asi před půl rokem a dodnes jsem z ní dost rozpolcená. Bylo to něco nového, něco dá se říct strhujícího, o čem se ostatní bojí psát. Věc na první pohled neviditelná, ale kniha dost poukazuje na skutečnosti, které se stávají denně a my k nim jen jednoduše nevidíme. Mou však negativní část zaplňuje hlavně skutečnost, že kniha je napsaná dost retrospekticky a neuspořádaně. Často se vracíme z přítomnosti do minulosti a naopak. Pro mě nezáživný styl psaní a hlavně nijaká hlavní hrdinka. Slečna bez jakékoli vlastnosti nebo motivu, který by na ni nějakým způsobem zaujal. jediná věc byla, že hodně byla spjatá s Fern. A jak už zde někdo uvedl, jediné strhující téma bylo zjištění kdo je Fern a co se s ní stalo.
Ale ano, jsem z ní úplně na větvi. Z této knihy nejde nebýt úplně na větvi.

Hvězdinka
15.02.2017 1 z 5

Tak ja nemohu hodnotit kladne, pro me nuda od zacatku do konce. Jedine vytrzeni bylo zjisteni, kdo je Fern. Jinak ztrata casu.

Danago
01.02.2017 5 z 5

Opravdu je pro mě nemožné napsat něco o této knížce bez spoilerů.
Jeto naprosto nepředstavitelné téma. Knížka je naprosto překvapivá, trochu psychologická, neskutečně dojemná. Několika slovy se nedá vyjádřit. Nic podobného jsem nikdy nečetla. Pro mě šokující téma, úplně z jiného soudku než běžně čtu.

Nokondisi
20.01.2017

Zajímavé

bubka
02.01.2017

dobře, že jsem nečetla komentáře před četbou knihy, protože bych nebyla překvapena asi ve třetině knihy... nechápu, co koho vede k tomu, aby vyzrazoval to, co autorka sama poví až v té třetině, kniha sama skvělá, ba úžasná, doporučuji k četbě.
jo a měla být k sestře smělejší a otevřenější i po letech, viděla jsem v jenom dokumentu v TV muže, který ke svému bratrovi byl zcela vstřícný

Isserley
07.10.2016 5 z 5

Překvapení ve třetině knihy opravdu konalo a opravdu jsem od té chvíle byla z toho na větvi. A pořád jsem, i když jsem knihu dočetla už před pár měsíci. Je to totiž kniha nezapomenutelná. Doporučuji.

Jakahol
21.08.2016 4 z 5

Kniha mě neuvěřitelně zasáhla. Zezačátku jsem se bála že se bude číst pomalu ale opak byl pravdou. Popravdě nevím co sem napsat kromě toho, že mě vážně zaujala a nemůžu nic než doporučit.

telileov
02.05.2016 5 z 5

Je to jedna z těch knih, která zanechá nespočitatelně moc emocí. Alespoň ve mně je zanechala. Mohla bych o ní mluvit hodiny, takže nejlépe uděláte, když si ji přečtete sami.

Potřebovala jsem takovou knížku. Sedla mi, jako bychom byly stvořené pro sebe navzájem. Nenašla jsem nic, co bych jí mohla vytknout. Jak bych vám jen mohla nedoporučit něco takového?

Sonik1974
29.03.2016 5 z 5

Pro mne jedna z nejsilnějších knih poslední doby. Příběh o přátelství člověka a zvířete, vlastně příběh o nás lidech, vztahu k planetě, na které žijeme, o vztazích v rodině a o tom, jak je život komplikovaný... Málokdy pláču u knih a tady ano... Tolik promarněného...

Mirime13
23.03.2016 5 z 5

Co říct k této knížce bez spoleirů? Jen to, že je dokonalá, trochu psychologická, ale hlavně neuvěřitelně dojemná.

čika
08.03.2016 4 z 5

no tak asi polhviezdicku som este pridala, priznam sa...kniha si v zavere sliape na paty, zda sa mi, ze posledne dve kapitolky su uz naozaj nasilu popridavane a mala som co robit, aby som ich pozorne docitala. inak skvely namet i zvoleny in medias res styl, skoda, ze tempo nevydrzalo....

baraka7
11.01.2016 4 z 5

Čtivě psané vč. pasáží, kdy se vlastně nic moc neděje. Nevšední zápletka.

johannis
04.01.2016

U malého počtu knížek se mi stane, že nevím, co vlastně cítím a co bych měla sem napsat. A zjistila jsem podle komentářů pode mnou, že je nás víc :D Kniha je čtivá, okamžitě si mě získala zajímavým tématem, téměř až autobiografickým stylem. Prvky psychologie a spousta nových informacích o životě a chování šimpanzů rozšíří alespoň všeobecný přehled. Chvíle překvapení střídal smutek. Zvláštní, ale krásné. Když už jsem si myslela, že vím, okamžitě nastala změna či dovysvětlení a situace se změnila.
Příběh vypráví žena středního věku Rosemary, která vzpomíná na dětství se šimpanzicí Fern, na okolnosti, které vedli k jejímu odchodu, myslí na svého bratra, rodiče, prarodiče...

Štítky knihy

sourozenci rodinné vztahy rodinná tajemství světová literatura

Autorovy další knížky

Karen Joy Fowler
americká, 1950
2015  73%Všichni jsme z toho úplně na větvi
2017  58%Černé sklo
2016  56%Čtenářský klub Jane Austenové

Kniha Všichni jsme z toho úplně na větvi je v

Právě čtených2x
Přečtených236x
Čtenářské výzvě43x
Doporučených17x
Knihotéce69x
Chystám se číst179x
Chci si koupit20x
dalších seznamech1x