Vrač

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ústřední postavou prózy Vrač je bývalý režisér, který prošel řadou regionálních i experimentálních divadel a v současnosti je zaměstnán jako dispečer moskevských komunálních služeb. Jeho „životní inscenací“ se stává očistný proud řeči, nepřetržitý tragikomický monolog o absurditě, která na scéně Ruska trvale režíruje lidské osudy....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49004/big_vrac-AMd-49004.jpg 4.258
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha Vrač

kokodaros
13.05.2018

Ryšavého Cesty na Sibiř byly mistrnou zpovědí autora i realistickým záznamem ruského Dálného východu. Ve Vrači svou jinakostí atraktivní ruské prostředí zůstává, stejně jako vynikající autorův styl. Už ovšem tolik nevtáhne, i když stále baví a čte se dobře a plynule. Prostředí divadelníků mně není tak blízké, což se zřejmě promítlo do mého hodnocení. Přesto je to kvalitní četba.

Jedním darem mě kniha obohatila trvale: znovuobjevením (Gribojedov) slovního spojení "Hoře z rozumu." Asi nebudu sám mezi aktivními uživateli Databáze knih, kdo tím trpí :-)

InaPražáková
12.05.2018

Slovníkem, příběhem a především atmosférou přímo esence ruskosti. Formálně jakoby přepis audiozáznamu, v němž se postava-vypravěč obrací na spisovatele-posluchače – hezká hra se čtenářem, může i nemusí být pravdivá. Gusevovo jednolité žvanění, které nedokáže téma udržet ani opustit, může být pro někoho ubíjející, ale mě nadchlo. Gusev je totiž přes svůj egoismus inteligentní, vzdělaný a citlivý pozorovatel, navíc umí nenuceně pobavit.
První část byla vynikající, sevřenější, postupně se vynořil jednotící příběh a několik vracejících se témat – a to samá zásadní, ale podaná s konverzační lehkostí stále opilejšího intelektuála. Druhá část je roztříštěnější, Gusev zahořknul a mluví víc ze své konkrétní pozice. Děj se zhruba drží vypravěčovy osobní historie, ale snaha o nahlédnutí do novodobých ruských dějin mi přišla povrchní, proud řeči se definitivně vylil z břehů a stal takřka nepojmutelným. Přesto ale fascinující čtení – chce se mi napsat poslech, protože Gusev opravdu zní přímo v hlavě.
Pro mě, jako člověka blízkého divadelnímu prostředí, byly divadelní analýzy nejen Čechova jednak zdrojem nesmírného pobavení, jednak vážného zaujetí – jsou přesné, detailní, citlivé. A Gusevova nepochybná stylizace příběhu je jen další hra, která může být skutečnější než skutečnost.


Musvar
05.04.2018

Nakonec ano.

Mlikova
08.05.2016

Četlo se mi to moc dobře, ostatně stejně jako Cesty na Sibiř - jak bych mluvila s dávným kamarádem, není to jen o Rusku a divadle, ale o životě, o smyslu života, o místě v životě, o vztazích, o kamarádství, co má cenu a co nemá, za čím se lidi ženou, mluví se tu o věcech které se člověku běžně honí v hlavě a třeba je nemá s kým probrat, velmi upřímná kniha. Jseem za ni ráda.

Nele
15.07.2014

V knize mne zaujalo: Rusko dělá dobré věci špatně a špatné věci až moc dobře...

Akana
18.04.2014

Ano, s-readerův příměr ke žvanivé sousedce beru, Ryšavého vypravěč ostatně sám přiznává slovy klasika "neschopnost udržet myšlenku + neschopnost myšlenku opustit". Jeho žvanění mě ale většinou dokázalo upoutat a sledovat tok jeho myšlenek mi nedělalo problém. Autorovi se podařilo vytvořit myslím velmi věrohodný, i když nutně fragmentární obrázek Ruska uplynulého půlstoletí, včetně současné podoby toho, čemu se říká "široká ruská duše", s její existenciální přecitlivělostí i bohatýrským požitkářstvím. Jen tak mezi řečí vyplouvá na povrch nejedna trefná myšlenková perla, ojedinělé nejsou ani kritické komentáře k ruské současnosti (Putin to schytává hned několikrát a dnes můžeme vidět, že v něm autor imperátorské choutky rozpoznal správně). Hodně se probírá prostředí divadla, kterým se vypravěč v minulosti zabýval, jindy se otřeme o různá podezřelá esoterická hnutí nebo tarotové výklady, nechybí typicky ruské anekdoty, ale hlavně historky a historky, které se prolínají, překřižují, navzájem přerušují. Člověk lehce nabude dojmu, že Ryšavý má ruské reálie i způsob myšlení hodně hluboko pod kůží, ale zároveň dokáže být sdělný i v nadnárodním měřítku. Zajímavé a originální.

Gade
28.04.2013

Velmi náročná kniha, ale vyplatí se dočíst, mimo jiné poskytuje mnoho podnětů pro další četbu.

Starý
24.05.2011

Martin Ryšavý je dobrý autor a sepsal do této knihy vyprávění bývalého režiséra Alexandra Utkina o minulosti a současnosti ruské divadelní kultury. Čtenář se v knize doví mnohé zajímavé věci politického rázu i kritiku současného režimu. Četbu beru jako vnik do poznání ruského života a osudu lidí stále ještě direktivně řízených vládnoucím režimem.

1