Vodní meloun
Marek Otta
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496419/bmid_vodni-meloun-o4m-496419.jpg
3
46
20
Poctivý smolař, bohémský student a nezaměstnaný povaleč. Právě tato nepravděpodobná trojice nejlepších kamarádů se v návalu zoufalství rozhodne vyloupit byt podivínského souseda. Netuší však, že se celá akce zvrhne a čeká je noc, která navždy změní jejich životy Případ z pražského Smíchova dostává na starost policista, který se vyrovnává s nedávným rozvodem a obtížným vztahem se svou dcerou. Dokáže vyšetřování dovést do zdárného konce dřív, než dojde k další tragédii? Citlivě napsaný příběh s detektivní zápletkou pojednává o křehkosti lidí a mezilidských vztahů a zároveň o leckdy tenké hranici mezi dobrem a zlem.... celý text
Přidat komentář
Taková podprůměrná detektivka. Byla to jedna velká nuda divím se že sem to vůbec dočetl ale bylo to asi s toho důvodu že jsem chtěl vědět jak to dopadne. Kapitoly kde se řešil jenom život postav byli o ničem. Vyšetření případu bylo o ničem. Zápletky tam nebyli, Za mě 2/5 hvězdiček.
Obálka moc povedená, anotace lákává. Obsah? Bída.
Začátek knihy byl neskutečně loudavý a nudný. Přemíra postav. Autor popisuje minulost každé z postav. Jasně chápu, že si čtenář o konkrétní postavě musí udělat jakýsi obrázek, nicméně tady toho bylo až příliš.
V druhé části se konečně začalo něco dít. Postava detektiva se mi líbila asi ze všech nejvíc, ačkoliv taky je tu zbytečných popisů o jeho životě.
Na obalu je napsáno, že “Vražda chutná sladce. Upřímně já po přečtení knížky tenhle pocit rozhodně nemám. Čekala jsem nadupanou krimi knihu, ale dostala jsem jen slabý odvar.
Každá z postav měla nějaká osobní trable, nebyla mi sympatická ani jedna z nich. To co se vyklubalo z jedné určité postavy, tak to bylo psycho. Jeho chování jsem absolutně nechápala a byla jsem neskutečně ráda, že jsem knížku dočetla do konce.
Zápletka knížky mě nenadchla.
Nechci začínat negativně, proto bych ráda vyzdvihla autorům cit pro popis postav, míst a situací. Bohužel však takto krátká kniha nezvládla pojmout tak obsáhlé popisy, které zastínili veškerý děj. Snad kdyby zde bylo pár stran navíc...
Mělo se jednat o detektivku/krimi, ale je to za mě velmi nepovedená parodie. V takovém žánru očekávám, že vyšetřování dostane více prostoru a budu do příběhu naprosto vtažena. Námět "klukoviny" mi zpočátku přišel zajímavý a originální. Postupem času se z toho však stala zmíněná parodie na detektivku. Příběh zaniká za všemožnými popisy, nemyslnými konverzacemi a mnoha hluchými místy.
Název, anotace a obálka mě nalakali, ale obsah si mě vůbec nezískal. Hodnotím 1,5/5 a knihu vám bohužel nedoporučím
Zakousla jsem se do tohoto pro mne nezvyklého žánru...
Nejdříve jsem myslela, že to bude parodie, humor.. a mělo to dobře našlápnuto, bavilo, ale pak už jsem jen koukala jak se to vyvíjí a škoda, že to nebyla jen sranda :-(
Kniha mě nejdřív upoutala obálkou a názvem. Začátek příběhu byl pěkný a napínavý, až v podstatě do zápletky. Tam to skončilo. Nesmyslný čin, nepromyšlený, bez jakékoli logiky, nemluvě o tom, co se dělo potom. Kniha by potřebovala hodně učesat, protože postavy se dopouštěly jednání, které je typické akorát tak pro parodii, ne pro detektivku. Fakt jsem zkoumala, o jaký žánr se jedná, jestli si ze mě autor vystřelil.
A chtělo by to lepší korekturu.
Na tak mladého autora to bylo skvělé.Hlavně vyzdvihnu popis a náhled do soukromí postav.Pravda,kriminální zápletka trošku divoká,ale bavilo mě to.Pokud bude Marek Otta pokračovat v psaní,myslím že se máme na co těšit.
Za mě trochu divné, nečekala jsem , že se to až tak vyhrotí. A linka vyšetřovatele mi nesedla už vůbec. No, nevím...
Pozvolný začátek s výkresem postav se mi moc líbil. Zhruba do půlky knihy jsem si říkala, že to vlastně ani není detektivka a v tu chvíli se to zlomilo ..... ovšem ten zlom byl tak nečekaný, jakoby úplně vytržený z tempa knihy a následně další, že jsem si říkala, že se mi to ve finále přestalo líbit ( a to já mám velmi ráda drasťáky). Ale tady to bylo tak nějak nepřipravené a nelogické, no nevím ....
Ani nevím, jak hodnotit - začátek za pět a velmi divoký konec za jedna, tož dávám za tři.
Vodní meloun a jeho vražedná obálka mě nenechala bez povšimnutí. Tahle obálka prostě nejde přehlédnout a podle mě si ji i v knihkupectví hodně lidí všimne, už jen pro ten zapíchnutý meloun :-) Pokud čekáte, že se meloun v ději objeví, tak to bohužel :-) S příběhem sice nic společného nemá, ale jako marketingový tah je to SUPER. :-)
Jedná se o českou detektivku, výtisk mi poslal sám autor. Moc mě potěšilo věnování, kde mi autor přeje hezké čtení. A v skutku to bylo moc prima čtení. :-) Četlo se to rychle pro mě jednohubka na dva večery.
Tři kamarádi jsou tak rozdílní, že to snad ani víc není možné. Každý má svůj životní osud, na jednoho se usmálo štěstí a druzí dva se s životem po svém perou. Co je však spojí je vražda na pražském Smíchově. Tady bych se trochu zastavila a víc samotnou vraždu i vyšetřování poladila. Za mě mohl dostat i víc prostoru hlavní vyšetřovatel. Ale jinak jsem spokojená. Každou postavu i místo jsem si dokázala bez problémů představit. Praha je krásná a nedivím se, že autoři své příběhy sem směřují. Moc jsem fandila Petrovi - ten to měl za mě v životě nejtěžší a líbilo se mi jak se i v nelehké situaci dokázal o sebe postarat. Zato Libor to je neuvěřitelný mamánek, ten mi pil krev už od začátku.
Trochu déle jsem čtení knihy odkládala, ale nakonec jsem se do ní pustila a nelituji. Na to, že to je první detektivka autora, tak je hodně povedená. Hodnotím 3,5 - 4 hvězdičkami, ještě to není tak úplně učesané, ale to si sedne. Tento rok jsem začala číst víc českých autorů a dělají mi radost.
Hodně se mi líbily popisy míst a atmosféry. Nápad na příběh také nebyl úplně špatný, ale motivace postav mi občas trochu nesedí, zlomy jsou příliš násilné. Navíc je na můj vkus všechno moc polopaticky vysvětlováno, mám raději náznaky, které sestaví plastický obraz. Sbíhání linek k "nulté hodině" je trochu zdlouhavé,. Nejvíc mi ale vadí ten samotný plán loupeže, který je natolik nedomyšlený, že by v jeho úspěch údajně inteligentní kluci nemohli uvěřit. Tady to chtělo určitě lépe promyslet. Potenciál tu určitě je, ale do díry do literárního vesmíru ještě dost chybí.
Osud svedl dohromady trojici přátel - Petra, který je i přes veškerou snahu neuvěřitelný smolař, Tomáše, který chodí na vysokou a vymetá jednu párty za druhou, a Libora, který je tak trochu podivín a flákač. I když se na první pohled zdá, že tohle nemůže fungovat, ti tři na sebe nedají dopustit a společně se rozhodnou uskutečnit jeden bláznivý nápad - vyloupit byt věčně opilého souseda. Protože když se všechno dobře naplánuje, nemůže se přeci nic stát, nebo ne?
Vodní meloun je tak trochu jiná detektivka. Začátek je hodně pozvolný, a narozdíl od klasických kriminálek vás autor velmi dobře seznamuje s postavami. Nechá vás nahlédnout do jejich minulosti, přítomnosti, i toho, co se jim honí hlavou. Osud každého z nich je jiný, zajímavý, a přesto by každá z postav mohla být i jedním z vašich známých, sousedů či přátel. Trochu nečekaně tak kniha nabídne i prostor k zamyšlení nad životem, náhodami i osudem.
Pak ale přichází několik událostí, které se sejdou se špatným nápadem. Příběh se zamotává, nabírá spád a detektivní nádech. Na scéně se objevuje také detektiv, ale ani on není jen obyčejnou figurkou na šachovnici - nahlédnete do jeho soukromí a budete sledovat, jak postupně rozmotává klubko událostí.
Celý příběh má lehce melancholický nádech a nabízí tak trochu jiný pohled na zdánlivě obyčejný případ. Nutí čtenáře přemýšlet, ale zároveň pokračovat dál a dál, protože budete chtít, jak nakonec každý z kamarádů dopadne. Přestože nenabízí dramatický děj ve zběsilém tempu, ani akční scény nebo nepředvídatelné zvraty, můžu vám tak garantovat, že Vodní meloun s přehledem slupnete za jedno odpoledne. I když jsem v určitých pasážích trochu pochybovala nad kroky některých postav, užívala jsem si ten neobvyklý přístup autora a ve finále mě čtení opravdu bavilo. Kniha byla příjemným překvapením a dávám bod i za povedenou obálku.
Hodnocení: 80%
Za knihu k recenzi moc děkuji autorovi.
Takové ještě trochu začátečnické, ale četlo se mi to dobře. Další případné autorovy knihy si určitě ráda přečtu.
Čtivá jednohubka, přečtená za dva večery. Na to, že to psal tak mladý autor není to špatné, postavy a vztahy mezi nimi jsou dobře vykreslené a když je někdo Pražák, tak je to takový příjemně známý vidět názvy jednotlivých zastávek a popis jednotlivých čtvrtí. Příběh mi sice trochu připomínal náhodný díl detektivního seriálu o desáté večer na Nově, ale četlo se to snadno. Po dlouhé čtecí pauze jsem přeci jen potřebovala nenáročnou četbu. Takže vlastně spokojenost!
Kniha se četla dobře, v tom problém nebyl, ale ten příběh... určitě bych to nezařadila do sekce detektivky, toho vyšetřování tam tedy rozhodně moc nebylo, zařadila bych to spíš do románů. Takový smutný příběh o osudu tří kamarádů...
A udělala jsem dobře. Vodní meloun jsem totiž přečetla za jedno odpoledne. Kniha je čtivá, umí čtenáře zaujmout, máme zde spoustu postav, které ale nepoznáme pouze z rychlíku. Naopak. Autor se každé postavě v příběhu snaží věnovat alespoň nějakou část, aby přesně vysvětlil, kdo daný člověk je. A přesně tohle mi přišlo v knize skvělé, nejenže zde máme zajímavý příběh, ale jsou zde i postavy o kterých už něco víme. Velmi se mi líbilo prolínání jednotlivých vztahů, i to, jak si se vztahy uměl autor v knize hrát.
Příběh má spád a myslím, že nejednoho čtenáře svým obsahem velmi překvapí. Knihu Vám musím vřele doporučit, jelikož jsem si čtení sama velmi užila! Troufnu si tvrdit, že nejsem první ani poslední čtenář, kdo bude mít knihu přečtenou za jedno odpoledne, díky její čtivosti!
Spisovatele znám osobně, takže když mi řekl, že je v knihkupectví jeho knížka, ihned jsem se na ní vrhla. Často čtu různé detektivky, ale tato kniha mě opravdu velmi zaujala a překvapila. Přečetla jsem jí za jeden den a hltala co bude dál. Moc se mi líbil popis všech postav příběhu a musím se přiznat, že jsem se v některých pasážích rozplakala, což se mi děje opravdu vyjímečně. Doporučuji 100%
Skvělá detektivka podaná z úplně jiného pohledu. Strašně jsem fandila mamince Libora, aby udělala to co udělala. Naopak jsem obdivovala Petra, který se dokázal vypořádat se životem, i když nebylo vše tak, jak si představoval. Parta tří kamarádů, z nichž každý je jiný. Nakonec tak rozdílné kluky spojí vražda. Zbytečná vražda. Knížka se četla doslova sama.
Štítky knihy
české detektivky bizarro fiction
Vodní melounKniha Vodní meloun je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 61x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 71x |
| Chystám se číst | 33x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 1x |
Dávám obligatorní dvě hvězdičky za snahu autora i celého týmu vydat knihu. Snaha o možná originálnější pojetí detektivky může být důvodem k udělení alespoň půl hvězdičky, ale potenciál byl promarněn a současně mi styl čtení detektivky z pohledu pachatele/pachatelů není příjemný.
Zbytečně dlouhé popisnější pasáže či nesouvislé odbočky od hlavního tématu (typu zcela nesouvisející skoro třístránkový elaborát na téma, jak šel hlavní vyšetřovatel se zeťem či švagrem hrát tenis apod.), které se ovšem dají snadno přeskočit (trošku “trénovaný čtenář snadno odhadne pasáže, tak jednoduše napsáno to je). Za mě nedává smysl zdlouhavěji popisovat první polovinu knihy, jak probíhají životy protagonistů (kdyby to byla třetina knihy, tak by to asi účel splnilo více), pak se stane hlavní zvrat, ze kterého se vyvrbí další menší zajímavé a neočekávané zvraty a pak se děj opět vleče (umocněný zbytečnými “nářky hlavního vyšetřovatele ohledně jeho osobního života).
Knihu jsem si vypůjčila z veřejné knihovny, neb jsem ji zahlédla ve volném výběru dvakrát po sobě a bylo mi líto jí nedat šanci. Současně měla zajímavý název a dále je třeba číst i české autory. Neměla jsem v knihovně přístup k internetu a tak jsem si nemohla ověřit hodnocení (to jsem učinila až dnes před dočtením knihy, a ještě, že tak, protože jinak bych nejspíš s četbou ani nezačala).
Kniha sama o sobě není vyloženě špatná, ale doporučuji ji číst spíš jako hygge detektivku, kde vše tak nějak pomalu plyne a od počátku znáte pachatele.