Vltavěnka
Blanka Kubešová
Příběh Krásné Heleny od Svatojánských proudů: Můj otec s velkým O Rozšířené vydání baladické románové fikce české autorky, která zde vzpomíná na nevšední lidský osud jedné z legendárních figurek ždáňské rekreační oblasti, je doplněno působivým poetickým textem, odhalujícím okolnosti vzniku této prózy. Podle vyprávění pamětníků sestavila autorka životní příběh ženy, která jako dobrovolný vyvrženec společnosti strávila celý život v polorozpadlé chatce na břehu Vltavy. Dcera úředníka, výstředního ruského běžence, vyrostla v chudém a nevlídném žižkovském domově jako tuberkulózní, otcovou autoritou deptané dítě. Její láska k vodě a plavání jí pomohla překonat stísněné dospívání i chorobu a na celý život ji připoutala k Vltavě. Po roztržce s otcem, tragické smrti milence a pozdější smrti rodičů se hrdinka natrvalo přestěhovala do oblasti Svatojánských proudů, živila se nejrůznějším způsobem a stala se brzy známou postavou vesnic v okolí.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha je poměrně depresivní, ale nemůžu říct vyloženě špatná. Alespoň na mě tak působila. Na druhou stranu ukazuje dost reality.
Samotná Vltavěnka úžasná, nádherný příběh. Hela Fediová řečená Vltavka či Vltavěnka, dcera despotického, neurotického, extrémně lakotného a sebestředného autoritativního otce od svých sedmadvaceti let žila v svépomocí stlučené boudě na Ždáni, sama, jen se svými králíky, kočkami, které chovala pro výzkumný ústav, psem Husíkem a svou milovanou řekou. Vltavu zbožňovala, v jejích vlnách trávila každou volnou chvíli od jara do zimy, vřelé vztahy měla s pražskými otužilci. Milovala hudbu, malovala obrazy a převozničila. Fascinující, trochu podivínská Vltavěnka se nesmazatelným písmem vepsala do historie Ždáně a celého okolí a její příběh nepřestává udivoval i po letech.
Trochu problém jsem měla s druhou částí knihy. Ne že by snad byla špatně psaná, ani na téma si nelze stěžovat, jen mne prostě netěšilo ji číst.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Kapky štěstí a naděje |
| 2014 | Nevěsta z Filipín |
| 2011 | Baletky v modrém |
| 2008 | Žoržína |
| 2004 |  Kolja...to neznáte mého psa! |
Kniha Vltavěnka je v
| Přečtených | 14x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Knihotéce | 12x |
| Chystám se číst | 3x |
Tuto podivnou osůbku znám z vyprávění mé dobré známé jako Babičku Mary. Můj táta ji zase znal jako Bábu Vltavu. Každopádně je to legendární postava. Prý si dokonce, ke zvířectvu, které chovala, pořídila oslíka a na něm rozvážela chatařům poštu nebo i nákupy. Co vím jistě, že tato zvláštní a svérázná žena neměla jednoduchý život. Jsem ráda, že jsem si mohla její životopis přečíst, protože za přečtení stojí. Místa na Slapech, která dotvářejí kulisu příběhu mám prošlapané pěšky i na kole a taky i proplavané, takže to pro mě bylo i nostalgické počtení a já jsem tou knihou mohla krásně proplouvat.