Vládci loutek
Robert A. Heinlein
Zamkni dveře! Nevstupuj do temných míst! Vyhýbej se tlačenicím! Člověk v kabátu je nepřítel. Střílej!!! Je stav ohrožení. Útočníci z cizí planety přistáli s létajícím talířem v Des Moines. Jsou schopni kontrolovat každou myšlenku a akci člověka. Nikdo není před nimi v bezpečí. Příšery musí být zastaveny. Nemáš na vybranou. Buď ty nebo oni. Zabíjej!!! První vydání.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1992 , AG KultOriginální název:
The Puppet Masters , 1951
více info...
Přidat komentář
Opäť jedna klasická typicky heinleinovská bomba. Dobre sa to číta aj po rokoch. Dej nemá takmer žiadne hluché miesta a čo je najdôležitejšie, žiadna vata sa nekoná a všetko napokon logicky zapadne na tie správne miesta. Heinlein tu na začiatku niečo nastrelí a dej sa rúti nezadržateľným tempom až do konca.
Pár poznatkov:
Ak bolo toto dielo označené ako do určitej miery propagandistické, nebolo asi veľmi pochopené. Tí čo čítali nejaké literárne útvary písané v časoch štátneho kapitalizmu alebo salámového socializmu (vyberte si čo chcete), sa možno naučili čítať medzi riadkami. A Heinlein práve tu v tomto románe až príliš zaváňa paródiou.
Vyzlečený senát, policajti v slipoch, nahí členovia civilných hliadok len s páskami na rukách a koltami proklatě nízko, zaujímavé štátne akcie ako vyzlečené košele a bronzová kuže, nahé ženy v uliciach a koniec-koncov oblečení nepratelia s hrbom na chrbte. Koncom 40. a začiatkom 50. rokov bola na to v USA doba dosť prudérna a sex pomerne tabu.
Na druhej strane, román je dosť kontroverzný aj pre dnešnú dobu. Hlavný hrdina tu otvorene berie drogy a autor voči tomu nezastáva žiadne stanovisko, vláda používa prostriedok na spôsob dnešných chemických zbraní a pod..
Takže aby som to zhrnul, Heinlein mi tu nepripadá ako nástroj propagandy, ale autor, ktorý nastavuje zrkadlo. Svedčí o tom aj samotný záver knihy, keď sa úlohy vymenia a u človeka zvíťazia jeho pravé pudy a pohnútky. Heinlein nehodnoti, len konštatuje.
Autorove vyjadrovacie prostriedky, jednoduchosť, priamočiarosť, drsný humor a hlášky mi vyhovujú. Jeho dialógy sú bravúrne, myšlienky nútia k zamysleniu. Sci-fi presne podľa môjho gusta. Nech teda svietia, aj keď bez pruhov, všetky hviezdy.
cit: Ve středu devatenáctého byl Satan v pořádku, i když trochu pohublý, a druhý opičák, Lord Fauntleroy, se uzdravoval. Abych to nějak oslavil, dal jsem Satanovi banán; vzal si ho i s prvním článkem mého levého ukazováčku. Nestačil jsem ani ucuknout. To nebyla náhoda – ten opičák byl opravdu hajzl.
Psáno čtivě, s humorem a nadhledem. Vzhledem k tomu, že román vyšel v roce 1951, řekl bych, že se v něm inspiroval Ian Fleming se svým Bondem (první román z roku 1953). Vystupuje zde tajný agent, objevuje se zde kód 0007, celé tajné oddělení, starý pán... Jedná se o klasickou sci-fi, jakou mám rád (vesmírní vetřelci, boj s nimi). Moc příjemné počtení. Snad jen ta romantická stránka zamilovanosti hlavního hrdiny je trochu hodně naivní a povrchní (ale o to ani tak nejde). 28.11.2013, 80%.
Najskor som videl film(http://www.csfd.cz/film/14057-vladci-loutek/), az teraz som sa dostal ku knihe. Maju spolocny zaciatok, namet , nazov a tym to asi aj konci. No neveril som kde vsade sa moze parazit prisat. Vo filme od delikatnych miest upustili ale to by presli k zanru lahkej erotiky :)))). Citajte, vela citajte. Je to super kniha.
Moje první setkání s Heinleinem a já jsem nadšená. Není to sice hodně akční kniha, ale čte se jedním dechem. Popis měkkýšů je tak bravurní, že se mi zvedal žaludek(no možná je to i tím, že červi jsou jediná forma života, která se mi hnusí), i popis mysli ovládaných je výborný. Postavy jsou sympatické, nejsou to žádní "supermani" a já jim prostě musela fandit.
Poprvé kniha vyšla v 50. letech minulého století a ikdyž naše auta ještě nelétají a nemáme za sebou třetí světovou, já před autorem smekám.
Na film doporučuji nekoukat.
Kdo zná Hvězdnou bránu se tímhle kouskem doví, kde tvůrci opisovali. Futuristický špionážní román, který slušně odsýpá, ale těžce drhne v romantické podzápletce a trošku trpí nedostatkem zapamatovatelných postav. Kromě starého pána a Mary tam byli jenom slimáci a prezident. Poslední kapitola, ale moc pěkně připomene Hvězdnou pěchotu. Klidně by mohlo jít o prequel.
Vládci loutek se točí kolem toho, že je lidstvo postupně ovládáno cizími parazity, kteří nás zbavují svobodné vůle. Zní to jako hodně otřepaný děj, ale to neznamená, že by kniha byla automaticky špatná. Napsaná je velice svižně, neustále se něco děje, hlavní hrdinové musí pořád něčemu čelit a nakonec snad objeví nějakou tu slabinu nepřítele. Popis vnitřního rozpoložení a prožívání oběti vetřelce je bravurní, čímž získává nádech reality. Vládci loutek jsou oddechové čtení, které rozhodně neurazí, spíše nadchne, ale v čem, to už záleží na čtenáři.
Úžasně napsaná knížka, musím se přiznat, že během čtení a ještě nějakou dobu po přečtení jsem věnovala zvýšenou pozornost lidem ve svém okolí a tomu, jak vypadá jejich krk zezadu :-)
Pěkné sci-fi, i když mi tam trochu chybí ta pestrost postav jako u Kinga... i když konec to tak trochu vysvětluje, proč je to celkem stroze napsané
Krásně napsané sci-fi, čte se jedním dechem od začátku do konce. I filmová verze, není špatná, ale na knihu nemá.
Kniha, kterou opravdu přečtete jedním dechem. Resp. spíše bez dechu ... opravdu super sci-fi.
moje nejoblíbenější Heinlajnovka , výtečně zfilmována - Donald Sutherland v hlavní roli
Štítky knihy
zfilmováno mimozemšťané mimozemská invaze
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 1995 |  Kočka, která prochází zdí |
Až k neuvěření stručná pecka jinak obvykle velice užvaněného, pardon, rozvláčného Heinleina. A snad proto asi jedna z jeho nejlepších knih.