Víla Dita
Petr Měrka
Ve Víle Ditě a dalších komixově provedených pohádkách (např. O zkaženém princi, O nosní dírce a vesmíru...) se setkáváme s bizarními a bláznivými příběhy, určenými dětem i dospělým, jež se sice odklánějí od klasického pojetí pohádek, přesto v nich nechybí konfrontace dobra a zla. "V pohádce totiž nejde o majetek a peníze, ale o dobro a lásku, hodnoty, jež dávají lidskému životu smysl. A smysl, to je asi ten nejcennější poklad v bytí. Neb není nic horšího, než promarnit svůj úděl.“... celý text
Přidat komentář
Zatím nejlepší kniha mého oblíbeného Petra Měrky, kdysi fantoma literárních serverů a mistra šílené mikropovídky!
Kniha mi padla do oka díky vzhledu a řekla jsem si, že si komiksem splním 17. bod čtenářské výzvy, knihu žánru, který běžně nečtu. Ani tímto titulem se komiks nestane mým miláčkem, ale vizuálně mne opravdu zaujal, líbila se mi temná grotesknost ilustrací, bez které by byly pohádky-nepohádky bizarní z poloviny. Nečekala jsem víc, než že bych nemusela být zklamaná a v tomto ohledu kniha očekávání předčila.
Knížku jsem koupila týden po vydání...já tedy na ní čekala :)
Nečekejte klasické pohádky, ale asi ani ne očekáváné od Petra...v každé z nich jsem našla "vzkaz", který bych si lípla na čelo a ráda světu denně ukazovala...trošku jsem si povzdechla, že je toho málo, ale nakonec kresba a ony pohádky byly dostačující...vazba knihy mě nejdřív zaskočila, ale pak jsem zjistila, jak je super, praktická a při čtení nemusím lámat listy a vazbu! No, mě Petr prostě baví a tenhle kousek je takový nevím...víc na mě dýchá to možné "dobro"...asi tím, že to jsou pohádky :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2010 |  7edm 2010 |
| 2012 |  Hitler se na vás usmívá |
| 2006 | Telekristus a mentál |
| 2016 |  Van Gogh 21. století |
| 2018 | Puberta a emoce |
Kniha Víla Dita je v
| Přečtených | 9x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 2x |
Dával jsem si na čas, než jsem se k četbě odhodlal. Letmé nahlédnutí dovnitř, kdy můj pohled spočinul na směsici chaotických kreseb, mi dalo čas k váhání, zda si chci něco podobného vůbec přečíst. Musím uznat, že odklad byl naprosto zbytečný... Ačkoliv je kresba groteskní a pohádky rádoby přestřelené, v jejich textu se ukrývá nejprostší úvaha o chování a směřování lidských životů obecně, což jednoduše závěrečné věty každé pohádky skvěle shrnou. Někde mají Malého prince, my máme Vílu Ditu. A tu zkrátka chci mít doma jako připomínku.