Vertikal

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Svět nevypadá tak, jak by měl, ale pokud jsi v něm strávil celý život, pravděpodobně si toho nevšimneš. Ve „Vertikalu" žijí lidé v ocelových městech, šplhajících po lanech. Směřují k blíže neurčenému Cíli. Neznají minulost, nezajímá je budoucnost. Pouze jeden člověk se snaží vypátrat, proč jeho svět vypadá právě tak, jak vypadá. Intuice mu napovídá, že všudypřítomné Nebe, které jej obklopuje, není zrovna nejlepším místem pro život. Aby poznal smysl svého světa, rozhodne se riskovat všechno, včetně vlastního života. Vydává se hledat konstruktéry měst. A není to snadná výprava, putuje za smrtí a novým životem. Čeká ho plno neuvěřitelných odhalení....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15286/big_vertikal-mui-15286.jpg 3.518
Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Laser-books (Laser)
Originální název:

Vertical, 2006


více info...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Vertikal

1T0S_
05. června

Ze začátku dobré. Kosik vymyslel universum poměrně originálně a dodal mu zajímavé postavy a celkem slušný děj. Jenže jakmile se ve druhé polovině knihy rozhodl toto universum rozšířit, objevila se spousta nelogičností a nesouvislostí v čase. Samotný konec byl posledním hřebem do rakve - přinesl totiž množství otázek, žádné uspokojivé odpovědi a pocit, že si ani sám autor nevěděl rady s tím, co dál.

PAVEL917
07. března

V podstatě souhlasím s ostatními komentáři. Ze začátku dobrá sci-fi. originální nápad a spousta tajemství. Ty se však dle mého mínění zrovna moc nevysvětlila a konec už jsem vůbec nějak nepobral. Přesto mě kniha v podstatě celkem bavila a přečetl jsem jí ještě podruhé, ale o mocí víc jsem toho nepochopil. Proto dávám maximálně 3 hvězdy.


myskakarel
27.05.2019

tohle dílo mne moc nezaujalo

Metla
28.02.2019

Murk vyrůstá ve městě, které kamsi stoupá oblohou po nezničitelných lanech. Chlapec má společně se čtenářem spoustu otázek, na jaké nikdo nedokáže odpovědět: kde se vzala lana, kdo postavil města, odkud započala svou pouť, kam směřují a proč? A k tomu mnoho dalších tajemství...
V první polovině románu jsem záhady Kosikova nevšedního světa přijímala v lehce fascinovaném poklidu, předpokládala jsem totiž, že se postupně vše (nebo alespoň většina věcí) uspokojivě vysvětlí. Dotazy však spíše přibývaly a s nimi se kupily nesmysly. Autor si dal spoustu práce s vizualizací a fungováním stoupajících měst i lidských komunit na nich, aby s přibývajícími informacemi sám pod sebou podřezával větev logiky. Možná měl rezignovat na snahu o technickou věrohodnost a soustředit se spíše na dobrodružnou složku příběhu, která nepostrádala šťávu (a s lépe charakterizovanými postavami by to bylo ještě lepší).
Těžko cokoliv napsat a vyhnout se spoilerům. Každopádně na nějakou dobu opustíme Murkovu linii a nakoukneme také na povrch země, kde obyvatelé žijí mezi lany ohrožováni spadem, a zaplujeme i pod vodní hladinu. Kosikovo podivné univerzum tím mělo zřejmě získat na ucelenosti, ovšem v mé dutině lebeční nastal opačný efekt. Ozubená kolečka nezapadla do sebe, nakonec se za čím dál hlasitějšího skřípotu rozkutálela. Závěrečné strany pak bohužel stvrdily zklamání z promarněného potenciálu: místo porozumění vnesly do děje akorát větší chaos. Odpovědi neuspokojily a hafo otázek zůstalo.
Murkova nevyjasněná výjimečnost mě začala iritovat, navíc autor nedokázal svému nápadu s vertikálně putujícími městečky vdechnout iluzi životaschopnosti, ani vymyslet fungující mytologii. Lépe by Kosik udělal, utnout "Vertikal" v půlce scénou odpoutání a nesnažit se cokoliv objasňovat; zkrátka zajímavou ideu ponechat ve formě kratší novely a pokud by svět chtěl rozvíjet, pak dalšími povídkami - promyšlenějšími, kompaktnějšími. Ale je to jen názor jedné mírně rozčarované čtenářky... a jejího manžela.

Petrvs
11.10.2012

Tak tohle je zajímavá záležitost, která se skoro až do konce tváří jako naprosté béčko, ale v závěru překvapí zajímavým přemetem dějovým i myšlenkovým.

Skoro mám chuť napsat, že post-apo svět a horror umí lépe King (i když kingovskou atmosféru schovanou ve větě „svět se hnul“ ve Vertikalu rozhodně pocítíte), techniku a fyziku umí lépe Clarke, sociální scifi dělá lépe Bradbury, roboty a paradoxy zvládá bravurně Asimov. Zde se dočkáme sice od každého, ale ani jednou v kvalitě jako od výše uvedených pánů...

Přesto zajímavé scifíčko, které bohužel nevyniká dobrým vyprávěním a (v několika pasážích vysloveně nudí a některé prvky už jsou prostě navíc), ani vědeckým géniem, ale má něco do sebe, nabídne látku k zamyšlení a neobyčejně silné „vizuály“ - jen si představte obří města šplhající stovky let po zvláštních lanech kamsi vzhůru - já tohle cítím až v žaludku.

Škoda, že tenhle kamenný blok nebyl opracován lépe. I tak má cosi do sebe...