Rýže po charvátsku / Stínová hra
Hana Prošková
https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88281/bmid_ryze-po-charvatsku-stinova-hra-cxA-88281.jpg
4
40
10
Vašátko a Horác série
< 7. díl >
HANA PROŠKOVÁ patří mezi nejznámější autory současné české detektivní literatury. Také v jejích dvou nových novelách se čtenář setkává v napínavém a psychologicky rafinovaném vyprávění s oběma hlavními protagonisty jejích detektivek - s malířem Horácem a kapitánem Vašátkem. Záhadné kriminální případy se každý z nich snaží rozřešit svou vlastní metodou - Horác instinktivně, hloubáním o tom, jak věci na první pohled jasné překrývají skutečná tajemství lidské duše, Vašátko naopak racionálně, jako pravý pátrač, který z drobných faktů dokáže vydedukovat skrytý motiv zločinu a odhalit pachatele. Mnohokrát se při svém pátrání dostávají Horác a Vašátko do vzájemného rozporu, ale o to napínavější pak je, že nakonec oba různými cestami dojdou k podobnému řešení celého případu. RÝŽE PO CHARVÁTSKUzačíná na Starém Městě v Praze sérií záhadných otrav arzénem, které se dokonce třikrát skončí smrtí oběti. Ale hned od začátku se případ zauzluje, je v něm mnoho falešných stop, které nejprve naznačují, že šlo o nezdařený atentát na soudce, pak se zase uvažuje o rodinné mstě a pátrá se také po zákeřném šílenci, který se kdesi ve městě ukrývá jako všemi opuštěný vyvrhel a je mu lhostejné, kdo bude jeho příští obětí. Horác s Vašátkem se několikrát - a bezvýsledné - musí podívat až na samé dno lidské bídy, fyzické i morální, aby nakonec zjistili, že vlastně všední náhoda uvedla do pohybu tu strašlivou travičskou lavinu. Také STÍNOVÁ HRA je případem falešné stopy, která od počátku ukazuje na motiv sexuální vraždy a vede k rychlému dopadení podezřelého řidiče. Vražda se stala na Sokolovsku, nedaleko malého pohraničního města Faltova. Jeho zvláštní provinční atmosféra i bizarní figury, které jsou do celé záležitosti zapleteny, na Horáce zapůsobí natolik, že se pustí do vlastního pátrání právě po těch falešných stopách, kterých se zdá být až neuvěřitelně mnoho. Ještě víc toho ví o pozadí zdánlivě jasné vraždy kapitán Vašátko, než však stačí dovést vyšetřování do konce, stane se cílem dalších vražedných úkladů i příliš všímavý malíř Horác.... celý text
Přidat komentář
Zdá se, že jsme došli do finále, a Prošková se se svými hrdiny loučí famózně. Obě novely lze směle zařadit k nesporným vrcholům série, která v našem kontextu právem patří k žánrové špičce. Autorka zvládá větší měřítko vyprávění, i příklon směrem k psychothrilleru i společenské analýze. Horác poprvé vstupuje do vztahu a také...
Zkoušel jsem to opakovaně, ale... Způsob, jakým autorka píše, mi zkrátka nesedí. Četl jsem toho od ní více a dávám ji další a další šance. Bohužel se to nikam neposouvá, a proto stále jen tři hvězdy. Podvědomě držím palce domácím autorům. Mají to těžší minimálně v tom, že jejich dílo nemůže ovlivnit špatný překlad jako v případě zahraničních autorů. Ale zrovna u Proškové mám stále pocit, že se to překladatelům opět nepovedlo...
No nic, zkusím něco jiného...treba od Proškové
První příběh by byl určitě za tři hvězdy, ale druhý to dost zkazil. Rýže po charvátsku byla napsaná poměrně jednoduše a přímočaře, příběh se postupně odvíjel, jak měl, prostě klasika. Navíc dobrý dojem hodně umocňovalo to, že se zločin a vyšetřování odehrávaly na Starém Městě, kde ještě bydleli normální lidi, takže to mělo docela dobrou staropražskou atmosféru. Ve Stínové hře jsme se přesunuli na západ Čech, městečka byla nevímproč vymyšlená, ale hlavně se to celé nějak rozplizlo v podružnostech a úvahách a rozmluvách a odbočkách, a nějak se to neposkládalo. Takový ukecaný chaos. A po pravdě jsem nepochopila, jak to dopadlo s Horácem, ale to je možná můj problém.
Ale i tak mi tyhle detektivky klasického ražení sedly rozhodně víc než novodobé zločinné thrillery, které se předhánějí v tom, jak nejhnusněji se tam lidi budou zabíjet a mučit a všechno působí všelijak, jen ne realisticky. To číst odmítám, jsou to vesměs senzacechtivé kraviny. U Proškové aspoň člověk může věřit, že tohle se stalo a takhle se opravdu vyšetřovalo. Aspoň trochu. Je to takový Malý pitaval, prostě takové socialistické kriminální příběhy. Politika se tu neřeší, není to nijak dobově zatížené, takže jestli se podíváte rádi na radu Vacátka, klidně můžete zkusit i tohle.
Jo a co bych vyzdvihla, to jsou přímé řeči. Ať už jde o dialogy nebo vnitřní promluvy a úvahy, tak vždycky působí hodně autenticky. Mluva je neuspořádaná, neučesaná, ale přesně tak by opravdu člověk mluvil. Žádná promyšleně vystavěná souvětí a beletristická klišé. Skoro jako by někdo přepisoval vyslechnutý neformální hovor. To mě celkem bavilo.
Neni to spatne - zapletka i rozuzleni se mi fakt libily. Ale ty prime reci a nakousnute vety mi nevyhovuji. U Horace a Vasatka to je ale standard...
Autorčiných knih, tedy jejich detektivních povídek a novel, jsem přečetl několik. Po jejich opakovaném přečtení jsem došel k názoru, že jejich kvalita má klesající tendenci a tato kniha to jen potvrzuje. Přečíst se to dá...jednou.
Dal jsem si sám sobě za úkol, že se postupně budu vracet k původní české detektivní tvorbě. Autorka psala kratičké detektivní příběhy s velkým množstvím postav - asi aby to hodně zamotala. Jako vzpomínka na tu dobu je to dobré, ale srovnání se současnými autory světových detektivek nedoporučuji.
Souhlasím s Harrym.... Není to úplně špatné čtení, četlo se to celkem dobře, ale taky mám pocit, že za pár dní už ani nebudu vědět, že jsem to přečetla.... Taky mě v knize rušila spousta jmen a osob, které s příběhem nijak nesouvisely, takže jsem nevěděla, jak se tam ten člověk vůbec ocitl....
1. povídka Rýže po charvátsku -- zajímavý případ otravy soudcovy ženy, která snědla otrávenou rýži.... Vrahem byl nakonec někdo jiný, ale nejde mi do hlavy, proč nikdo nevyšetřoval i toho soudce...
2. povídka Stínová hra -- vražda stopařky.... Za mě trochu vykonstruované, taky nevím, jak by se Horác dostal k tomu vyšetřování....
Kriminálky z doby socialismu nijak noslní, přečetl jsem je, za chvíli na ně zapomenu, ale nebylo to tak špatné čtení- no se Stalkerem, kterého jsem nedávno zhltl, se to srovnávat nedá...
Štítky knihy
české krimi české detektivky pátrající amatér
Autorovy další knížky
| 1975 |  Bibi (převyprávění) |
| 1969 |  Černé jako smola |
| 1978 | Zlá panenka |
| 1982 | Jahody se šlehačkou |
| 1966 | Měsíc s dýmkou |
Kniha Rýže po charvátsku / Stínová hra je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 57x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Knihotéce | 62x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 1x |
Velice pekne ikdyz konec tskovy smutny. Musim rici ze prvni povidka se mi libils vic, byla v ni takova vetsi logika a navaznost. I rozzuzleni bylo v celku necekane. Druha povidka v zasade neni spatna, hlavne prvni 3/4 jsou super, ale v konci jsem se jiz trochu ztracel a nevedel jsem kdo je kdo kdy kde jakJe pravda, ze jsem ji docital v praci kde nebyl takovej klid
I tak knihu doporucuju k precteni vsem fanouskum H.P